Stres a únava, kterou pociťují záchranáři, nepřímo souvisí s častějším výskytem bezpečnostních incidentů během výkonu služby. I tato tvrzení potvrdil výzkum experimentálních psychologů ze Slovenskej akadémie vied (SAV) uskutečněný na pracovnících posádek záchranné zdravotní služby. Studii zveřejnil vědecký časopis International Journal of Occupational Safety and Ergonomics.
Zdravotníci a posádky záchranné zdravotní služby mají při své práci velkou zodpovědnost. Vážná pochybení z jejich strany proto vyvolávají silné negativní emoce. Vědci z Ústavu experimentální psychologie Centra společenských a psychologických vied SAV (ÚEP CSPV SAV) se ve svém výzkumu zaměřili na důvody, proč k chybám na straně pracovníků záchranek dochází a zjišťovali, jaké faktory mohou jejich chybovost při výkonu služby snížit.
Oslabení kognitivní kapacity
„Prostřednictvím dotazníku jsme zjišťovali, jak často pracovníci posádek záchranné zdravotní služby v práci prožívají stres a únavu, na jaké úrovni jsou obvykle jejich kognitivní kapacity či dovednosti a jak často se v práci chovají v souladu se zavedenými bezpečnostními postupy, pravidly a předpisy,“ vysvětluje experimentální psycholog Martin Sedlár z ÚEP CSPV SAV. Vědce také zajímalo, jak zmíněné faktory souvisejí s tzv. bezpečnostními incidenty, čili chybovostí během výkonu služby. „Chybovost jsme měřili pomocí otázek, zda se v práci přičinili k událostem, které poškodily nebo mohly poškodit zdraví pacientů, jejich samotných nebo i jejich spolupracovníků,“ doplňuje experimentální psycholog.
Výsledná zjištění ukázala, že častěji prožívaný stres a únava pracovníků záchranných služeb souvisely s častějším výskytem bezpečnostních incidentů, jejich souvislost však byla spíše nepřímá. Častější stres a únava oslabily kognitivní kapacitu (situační uvědomění) respondentů, proto byli méně pozorní, soustředění a měli slabší přehled o situaci. „Pracovníci záchranek, kteří prožívali méně stresu a únavy, byli kognitivně více bdělí a chovali se více v souladu se zavedenými postupy, což snižovalo pravděpodobnost bezpečnostního incidentu,“ upřesňuje vědec a dodává, že výsledky tohoto výzkumu poukazují i na možné řešení, které by chybovost u záchranářů mohlo snížit.
Zavedení adekvátních opatření
„Tímto řešením je snaha snížit stres a únavu, zlepšit kognitivní kapacity a pracovat více v souladu se zavedenými pracovními postupy. O to se sice mohou snažit samotní pracovníci, ale mohou při tom narazit na problematický systém, který tuto jejich snahu maří například tím, že je někdy doslova „ždímá do poslední kapky potu“. Proto je v konečném důsledku i odpovědností systému zavést adekvátní opatření zvyšující bezpečnost a zdraví pacientů i zdravotníků,“ uzavírá Martin Sedlár.