Dohodovací řízení letos opět skončilo uzavřením dohody ve většině segmentů. I když to ještě před pár týdny vypadalo, že se nedohodla polovina z nich, na poslední chvíli se podle zjištění ZD podařilo dohodnout stomatologům, laboratořím, lékárnám a domácí péči. Nedohoda, první po po několika letech, je výsledkem vyjednávání s ambulantními specialisty. Ještě by se mělo jednat se segmenty následné a akutní lůžkové péče, kde je zatím také nedohoda. Všechny strany se dnes sejdou k závěrečné fázi dohodovacího řízení.
Dohodovací řízení v tomto roce probíhalo za ztížených podmínek. Neplánované výdaje spojené s covidem, které nebyly zahrnuty do zdravotně pojistných plánů, totiž dosáhnou až 40 miliard. Výsledkem zřejmě bude záporné saldo hospodaření zdravotních pojišťoven ve výši minus 55 miliard, přičemž ke konci roku zbude plátcům na základních fondech zhruba deset miliard korun. Rezervy, které byly vytvořeny v uplynulých letech, tak budou vesměs vyčerpány.
Vedle toho nyní ministerstvo žádá o zvýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok, a to o 200 korun na pojištěnce. To by do systému přineslo kolem 15 miliard navíc. Zatím ovšem tento návrh nebyl schválen a peníze tak nejsou jisté. Nařízení vlády, které platby za státní pojištěnce navyšuje, má být přitom vydáno do 30. června, což je ale také datum, do kdy má ministerstvo dostat výsledky dohodovacího řízení.
Tím, že ani v tuto chvíli není zcela jasné, jaké prostředky bude mít systém příští rok k dispozici, se vyjednávání komplikuje. Přesto ale většina segmentů shodu s plátci dokázala najít. Patří mezi ně praktici, gynekologové, fyzioterapie, hemodialýza, lázně, zdravotnická záchranná služba a zdravotnická dopravní služba. V uplynulých dnech se dohodu podařilo uzavřít také u laboratoří, lékárníků, domácí péče a ve stomatologii. Svůj díl na tom mohl mít návrat ministra Adama Vojtěcha, o němž je známo, že preferuje segmenty, které se dohodly.
„Na poslední chvíli po docela vzrušeném jednání jsme se domluvili všichni na kompromisu, který nikoho zvlášť nepotěšil, a tak je snad dobrý. Podstatou je ale revoluční změna. Stomatologové budou placení za péči o registrované, budou mít motivaci je přebírat. Dosáhli jsme tak další zásadní systémové změny. Navyšování peněz o X procent ke změnám nevede, jen vše konzervuje. To nechceme – chceme to změnit,“ říká k tomu prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
„Zdravotní pojišťovny přidaly do signálního výkonu celou korunu a tedy od příštího roku to bude 17 korun. Dále bohužel zůstala digitalizace listinných receptů stejná jako letos a stejně jsou i fondy na podporu pohotovosti a jedinečných lékáren v odlehlých oblastech,“ přibližuje šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Nedohodly se (zatím) tři segmenty
Dohodnout se s plátci tentokrát nedokázali ambulantní specialisté, nemocnice a následná lůžková péče. Navzdory covidovým komplikací se tak povedlo navázat na trend posledních let, kdy se segmenty v převážné části dokázaly s plátci domluvit. Připomeňme, že zlom nastal po roce 2017, kdy byly uzavřeny pouze tři dohody se zubaři, gynekology a radiodiagnostikou a do té doby byly nedohody plátců s poskytovateli na běžném pořádku. Po nástupu Adama Vojtěcha do ministerského křesla uzavřely dohodu všechny segmenty. O rok později se nepovedlo domluvit akutním i následným lůžkovým zařízením a domácí péči; loni se domácí péče dohodla a nedohoda tak zůstala jen u obou typů nemocnic.
Letos tak ambulantní specialisté byli jedním ze segmentů, který se v uplynulých třech letech domluvit dokázal. Nyní k dohodě nedošlo proto, že jde o jednu z mála oblastí, která je financována čistě ze systému zdravotního pojištění.
„Nezískáváme finanční prostředky z žádného (státního, krajského,…) rozpočtu. Nepočítá s námi žádný z dotačních programů vypsaných EU, MZ či MMR na obnovu zdravotnictví po covidu, a to ačkoli jsme to my, kdo se stará o ambulantně řešitelné komplikovanější pacienty s covidem nebo po něm a také o komplikovanější necovidové pacienty, kteří se nám vrací do ambulancí, ale vzhledem k tomu, že řada z nich během pandemie péči sama o sebe nejčastěji ve strachu z nákazy zanedbala, v horším stav a tedy vyžadující komplikovanější a dražší péči. K tomu registrujeme, že skoro raketově rostou ceny spotřebního materiálu a dalších položek, bez nichž se během naší práce neobejdeme. Proto jsme se rozhodli trvat na požadavku reálného navýšení hodnoty práce nositelů výkonů, který od začátku roku 2021 obsahuje a od roku 2022 má obsahovat Seznam výkonů, což na jaře 2020 odsouhlasil premiér ČR,“ vysvětluje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Podle něj měla být hodnota práce v roce 2021 zvýšena o 10 procent a v roce 2022 o dalších 11 procent. Do bodové hodnoty výkonů by se to mělo promítnout v roce 2021 navýšením o pět a v roce 2022 o šest procent, celkem tedy o 11 procent.
„Jenže úhradová vyhláška pro rok 2021 připustila (přes snížení hodnoty bodu) jen tři procenta a nabídka od pojišťoven pro rok 2022 byla jen čtyři procenta. Tím se dostáváme v současné těžké situaci na rozdíl čtyř procent, o nichž jsme přesvědčeni, že nám budou chybět. Nepříjemné je na tom to, že takovouto situaci zažíváme vlastně už potřetí, jednou to bylo v roce 2006, podruhé 2016. Pokaždé nám byla navýšena bodová hodnota výkonů v Seznamu výkonů, ale do tržeb se to nijak nepromítlo, resp. promítlo až za několik let. Letos se chceme pokusit to prolomit,“ vysvětluje Zorjan Jojko.
Podle sdělení prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha by ještě dnes měla proběhnout jednání mezi plátci a segmenty následné lůžkové péče i akutní lůžkové péče. Je ale pravděpodobné, že se u těchto dvou segmentů shoda nenajde, protože se nenašla ani v uplynulých dvou letech.
-mk, cik-
Příspěvek Většina segmentů letos uzavřela dohodu. Covidové nejistotě navzdory. Ambulantním specialistům se to nepodařilo pochází z Zdravotnický deník