I kvůli covidové pandemii bylo zdravotnictví a veřejné zdraví jedním z hlavních témat minulého Evropského parlamentu. Vloni na jaře dokonce vznikl speciální podvýbor pro veřejné zdraví SANT, který se věnoval velkým otázkám týkajícím se celoevropské protiepidemické strategie, lékové politiky, elektronizace zdravotnictví či odstranění nerovností v přístupu k péči napříč členskými státy. Nyní se po volbách karty rozdaly znovu. Přestože většina předsednictva podvýboru svůj mandát obhájila, řadových členů a náhradníků zůstala jen menšina. Zdravotnický deník se podrobně podíval na to, kteří členové (nyní rozpuštěného) SANT v europarlamentu po volbách zůstávají a kteří se s Bruselem musejí rozloučit.
Přestože dosud není známo, zdali bude i v dalším volebním období Evropského parlamentu podvýbor pro veřejné zdraví ustaven (to se rozhodne až na první schůzi sboru), již nyní se můžeme dle výsledků v jednotlivých zemích podívat, kteří jeho bývalí členové se do parlamentu vrátí a kteří – ať už z důvodu, že nekandidovali, nebo že ve volbách neuspěli – nikoliv.
V podvýboru bylo celkem 28 stálých členů a 26 náhradníků. Čtyři ze stálých členů pak tvořili vedení orgánu. Předsedou byl Adam Jarubas (z Polska) a místopředsedkyněmi Irena Jovevová (ze Slovinska), Tilly Metzová (z Lucemburska) a Joanna Kopcińska (z Polska). Až na poslední jmenovanou, která se tento rok již o křeslo europoslankyně neucházela, všichni v Europarlamentu zůstávají.
Co se týče českých členů podvýboru, tam evropský mandát obhájila Kateřina Konečná (KSČM) coby stálá členka a rovněž náhradník Ondřej Knotek (ANO). Europoslankyně Radka Maxová (nezávislá) již na podzim minulého roku oznámila, že se o funkci v Bruselu znovu ucházet nebude.
Větších změn doznala francouzská reprezentace v podvýboru – do Europarlamentu se nevrátí žádný ze čtyř stálých členů, mandát obhájil pouze náhradník Christophe Clergeau, známý svým příklonem k „zelené transformaci“.
Ještě více se promění místa, na nichž seděli Italové. Ze sedmi členů SANT (tří stálých členů a čtyř náhradníků) volbami neprošel nikdo. Stejně na tom jsou dva maďarští europoslanci a tři dánští. Byť Dánsko mělo v SANT zastoupení pouze mezi náhradníky, byla mezi nimi i výrazná Pernille Weissová, která na sebe upozornila například během debat o nastavení délky patentové ochrany regulatorních dat (RDP) u inovativních léčiv, což byla (a stále je) stěžejní součást revize evropské farmaceutické legislativy. Coby zástupkyně země, která má velmi silný inovativně lékový průmysl, Weissová požadovala co nejdelší patentovou ochranu. Její strana, středopravicová Konzervativní lidová strana, se však podle zpravodajského portálu Politico rozhodla ji nedat na kandidátní listinu poté, co interní vyšetřování odhalilo zprávy o šikaně v její kanceláři.
Naopak úspěšní ve volbách byli němečtí europoslanci. V parlamentu zůstávají všichni čtyři – dva stálí (Andreas Glück a Tiemo Wölken) a dva náhradníci (Peter Liese a Manuela Ripová). Špatně si nevedli ani Poláci. Kromě vypadnuvší místopředsedkyně Kopcińské v Bruselu nezůstane ani Karol Karski, který i přes značnou podporu předsedy nejsilnější polské parlamentní strany Právo a Spravedlnost, Jaroslava Kaczyńského, a mnoha dalších politiků prohrál duel s Maciejem Wąsikem, jedničkou kandidátky. Karski byl europoslancem dvě funkční období. Za Polsko z bývalých členů SANT zůstává předseda Jarubas a náhradnice Elżbieta Łukacijewska.
Členové nyní již bývalého podvýboru SANT. Zeleně označení v Bruselu zůstávají i po letošních volbách, červení nikoliv.
Summa summarum, z 28 bývalých stálých členů SANT mandát neobhájilo (nebo vůbec neobhajovalo) 16. Náhradníci byli ještě o kousek méně úspěšní – z 26 se jich vrátí pouze 8. Celkově tak v mandátu nepokračuje 57 procent stálých členů bývalého podvýboru SANT a 69 procent náhradníků. Nyní zůstává otázka, zdali bude podvýbor znovu ustaven. Jeho bývalá místopředsedkyně, Irena Jovevová, v nedávném rozhovoru pro Zdravotnický deník vyjádřila přesvědčení, že se SANT v minulém období osvědčil. Že by se měl transformovat do plnohodnotného výboru, míní i její česká kolegyně Kateřina Konečná. O tom všem se však rozhodne až na první plenární schůzi nového parlamentu, která proběhne ve dnech 16.–19. července.