Druhý rok s pandemií covidu-19 přinesl na Slovensku ještě větší pokles počtu hospitalizací a operačních výkonů v porovnání s rokem 2020. Počet hospitalizací klesl za dva roky o téměř 355 tisíc a v slovenských nemocnicích se provedlo o 207 tisíc operací méně než v roce 2018, tedy v posledním roce před propuknutím pandemie. Asociace na ochranu práv pacientů a Asociace zdravotních pojišťoven upozorňují na to, jaké budou dopady odložené zdravotní péče.
Pokles v počtu preventivních prohlídek a diagnostických vyšetření, který zaznamenaly zdravotní pojišťovny po roce s covidem-19, se v minulém roce podařilo stabilizovat. „Opětovné nastartování prevence a diagnostiky v roce 2021 na úroveň před pandemií je skvělou zprávou pro pacienta. Zároveň se ale nesmí zapomínat na to, že předcházející rok nás připravil až o 1,5 milionu diagnostických vyšetření,“ konstatuje Mária Lévyová, prezidentka Asociace na ochranu práv pacientů. Největší pokles v roce 2021 oproti roku 2019 zaznamenaly zdravotní pojišťovny v mamografii (12 procent), RTG vyšetřeních (9 procent), kolonoskopií (8 procent) a USG vyšetření (7 procent). Naopak, největší nárůst, a to až o 16 procent, hlásí pojišťovny v případě histologických vyšetření.
Méně pozitivně se jeví vývoj počtu hospitalizací a operačních výkonů, které v posledních dvou letech klesaly. Zatímco v roce 2020 poklesl počet hospitalizací oproti roku 2019 o 164 tisíc, v dalším roce to bylo až o 190 tisíc. Podobný byl i vývoj v případě operačních výkonů. Před pandemií v roce 2019 absolvovalo operaci půl milionu pacientů, v dalším roce to bylo 411 tisíc a v tom minulém dokonce už jen 395 tisíc pacientů.
„Operativa na Slovensku poklesla v průběhu dvou let o víc než 34 procent. Každý třetí pacient tak stále čeká na svůj zákrok. Je důležité hledat způsob, jak zrealizovat odloženou zdravotní péči a umožnit pacientům, kteří čekají dlouhé měsíce na operaci, vrátit se do běžného života,“ připomíná Mária Lévyová. Pokles operativy se za dva roky dotkl v největší míře gynekologie (44,4 procenta), ORL (43,3 procenta), nemocí svalové a kosterní soustavy (41,9 procenta) a neurochirurgie (39 procent).
Zdravotnictví chybí stovky milionů eur
Výdaje zdravotních pojišťoven navzdory poklesům počtu jednotlivých výkonů v uplynulých dvou letech neklesly. „Vyrovnat mezeru, která nám vznikla v prvním roce pandemie, nebude jednoduché. Jestli nedojde k navýšení kapacit a zdrojů, bude se přesouvat a pravděpodobně i růst v dalších letech,“ upozorňuje Michal Štofko, výkonný ředitel Asociace zdravotních pojišťoven. Podle jeho slov chybí na zajištění zdravotní péče v rozpočtu pro zdravotnictví na tento rok přibližně 350 až 382 milionů eur.
„Naše zdravotnictví má své limitované kapacity. Po dvou pandemických letech a při současné situaci s ukrajinskými běženci, kteří s vysokou pravděpodobností ještě navýší potřebu poskytování zdravotní péče, nebudeme zřejmě schopni bez masivnějšího navýšení personálních, finančních a dalších zdrojů všechnu péči pokrýt,“ uzavírá Michal Štofko.