Možný dopad unijního farmaceutického balíčku na trh s léčivy, příčiny výpadků a navrhovaný vznik seznamu krizových léků byly jedněmi z témat včerejší schůze evropského podvýboru pro veřejné zdraví SANT. Podvýbor se sešel den poté, co Evropská komise představila sérii opatření, která mají pomoci členským státům vyhnout se nedostatku klíčových léků. Schůze se zúčastnili jak europoslanci, tak zástupci evropských orgánů a výrobců. Někteří členové výboru se netajili tím, že s podobou návrhu nejsou spokojeni.
Hlavní součástí včera představeného návrhu je zavedení dobrovolného mechanismu solidarity mezi jednotlivými členskými státy, který by umožnil si vyměňovat zásoby léků. „Posílat si léky mezi členskými léky mohou dělat státy už dnes, jenom to nedělají,“ zněla výtka české europoslankyně Kateřiny Konečně (KSČM). Obecně si stěžovala i na příliš pomalý postup při řešení lékové krize a příliš obecná stanoviska v návrhu. „Očekávala jsem, že přijdete s něčím konkrétnějším,“ řekla. Podobně se vyjádřila i její italská kolegyně Maria Angela Danzi (Hnutí pěti hvězd). „Kdyby to dostal jako úkol nějaký student a toto mi odevzdal, tak mu za to dám nedostatečnou,“ zhodnotila přísně.
Konečná se též pokusila zpochybnit schopnost Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) provádět hromadné nákupy léčiv a navrhla, zdali by je neměla zajišťovat Evropská léková agentura (EMA). Ředitel HERA Laurent Muschel ji však ujistil, že s nákupy léčiv již má orgán zkušenosti, a co se týče delegace nákupů na EMA, tam poukázal na možný střet zájmů, neboť agentura současně zodpovídá za schvalování produktů. „Je potřeba to mít oddělené,“ řekl.
Dalším významným bodem včera publikovaného návrhu Komise je vytvoření seznamu kriticky důležitých léků. Ředitel HERA uvedl, že šéfové lékových orgánů na něm pracují a k dispozici by měl být do konce roku. „Bude se týkat jak inovativních, tak generických léčiv,“ dodal. Na dotaz chorvatského europoslance Tomislava Sokola (Chorvatské demokratické společenství), jaký dopad na systém cen a úhrad bude mít, když se nějaký lék objeví na tomto seznamu, Muschel odpověděl, že žádný.
Na přetřes se dostal i návrh farmaceutického balíčku, který Evropská komise představila v dubnu letošního roku a který budí silné emoce. Na schůzi SANT se k několika jeho bodům vyjádřila generální ředitelka Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) Nathalie Moll. „Návrhy v něm obsažené nezlepší dostupnost léků a vakcín,“ řekla přesvědčeně. Dokazuje to prý fakt, že 75 procent zpoždění dodávek léků přichází až poté, co společnost zažádá v zemi o zahrnutí do úhrad. „Takže nutit firmy uvádět léky na všech 27 unijních trhů do dvou let od schválení pod podmínkou, že jinak ztratí patentovou ochranu, penalizuje inovátora za rozhodnutí, která jsou mimo jeho kontrolu,“ varovala s odkazem na navržené podmínění patentové ochrany.
Jinak je ale podle Mollové současný inovativní průmysl stabilní, a to zejména díky tomu, že má Evropa silný globální dodavatelský řetězec, což se mělo prokázat například během covidové pandemie. Tento řetězec je ale podle ní potřeba dále posilovat a mít na paměti, že „jakékoli nesystematické politické návrhy EU na snížení ochrany nebo obecné narušení odvětví inovací způsobí problémy na dalších stupních dodavatelského řetězce“.
Mollová na závěr vyzvala ke společné komunikaci všech stakeholderů. Jejím prostřednictvím je prý možné pracovat například i na tzv. equity-based tiered pricing systému neboli odstupňování cen drahých léků dle platební schopnosti dané země.