Přínosy očkování pro ochranu lidského zdraví a života jsou nezpochybnitelné. I proto se Ministerstvo zdravotnictví činí, pokud jde o zajištění dostatku očkovacích látek. Pokud jde ale o zvýšení dostupnosti očkování v podobě rozšíření odborností kompetentních k jejich aplikaci, tam nikam nespěchá a v tuto chvíli žádnou iniciativu v tomto směru neplánuje. Celá věc totiž vázne na domluvě mezi lékaři a lékárníky. A tak přestože ve světě možnost aplikace vakcín z rukou farmaceuta zavádějí čím dál více, v Česku je tento scénář v nedohlednu.
„Proočkovanost je u dobrovolných očkování dlouhodobá bolest České republiky. Proti chřipce se každý rok nechá naočkovat 700 až 800 tisíc lidí, u covidu je to přibližně polovina… Celková proočkovanost proti covidu pak je zhruba čtyři procenta,“ řekl minulý týden na setkání s novináři vedoucí oddělení epidemiologie a podpory zdraví na Ministerstvu zdravotnictví Zdeněk Kyselý. Přestože očkování ve větší míře podstupují lidé starší 60 let, což je také doporučováno, stále se česká čísla nemohou ani zdaleka rovnat těm v zemích západní a severní Evropy.
Přestože příčin nízké proočkovanosti v České republice je bezpochyby více, jako jeden z logických nástrojů, které by přispěly k vyšší proočkovanosti, se zdá být navýšení dostupnosti očkování, resp. rozšíření okruhu těch, kteří jsou ze zákona oprávněni vakcínu pacientům podávat – tedy o lékárníky.
Chybí podpora poslanců
Jak jsme psali nedávno, ve světě jde o jednoznačně se rozšiřující trend. Podle zprávy Mezinárodní farmaceutické federace (FIP) se od roku 2020 počet zemí, v nichž mohou lékárníci očkovat pacienty, zvýšil o 22 na celkových 56 (ze zemí, kde jsou dostupná data). Země, které očkování v lékárnách v posledních letech zavedly, zahrnují Belgii, Chorvatsko, Itálii, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko či Rumunsko. Stejně tato služba funguje v Alžírsku, Ghaně, Kamerunu, Nigérii, Jemenu či Spojených arabských emirátech. V Česku se to ovšem nechystá.
„Ministerstvo v tuto chvíli nepřipravuje aktualizaci zákona o ochraně veřejného zdraví (který definuje, kdo může podávat pacientům vakcíny, pozn. red.). Už jsme navrhli způsob, jakým by bylo možné řešit očkování v lékárnách, ale v rámci debat v Poslanecké sněmovně byla snaha více orientovat očkování na praktické lékaře. Ministerstvo tak v tuto chvíli neplánuje rozšiřování očkování na lékárny,“ řekl Zdravotnickému deníku náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Dodal, že přestože jeho strana chtěla téma v minulosti prosadit, z politických debat ve výborech se jasně ukázalo, že v tuto chvíli pro návrh většinová podpora v Poslanecké sněmovně není.
Anafylaktická reakce po očkování se prakticky nevyskytuje
I kdyby se našla politická vůle, proti očkování v lékárnách se tradičně staví lékaři. „Taková činnost musí probíhat v důstojném prostředí, které zajistí pacientovi komfort, klid a soukromí a možnost soustředění. Osobně bych nechtěl v prostředí lékárny před mnoha svědky vést s kýmkoliv debatu o svém zdraví a myslím si, že to tak bude mít většina lidí,“ sdělil nedávno Zdravotnickému deníku svůj pohled na věc Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který se dlouhodobě proti rozšíření kompetencí lékárníků vymezuje.
Šonka v minulosti zpochybnil i připravenost lékárníků řešit případný anafylaktický šok. Tomu ale farmaceuti kontrují. „Je u toho (očkování, pozn. red.) přítomný vysokoškolsky vzdělaný odborník, který má školení první pomoci. Dokonce Státní ústav pro kontrolu léčiv v minulosti publikoval farmakoterapeutické zprávy určené ke zvládnutí anafylaktické reakce při očkování a je to určeno jak pro lékaře, tak pro lékárníky. Nevím, proč by se měla stavět bariéra mezi lékaře a lékárníky. V tomto jsme na stejné lodi,“ řekl nedávno pro Zdravotnický deník předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Druhou věcí je, že anafylaktická reakce po podání očkování proti chřipce je mimořádně vzácným úkazem. Jak před dvěma lety u kulatého stolu potvrdila tehdejší ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky profesor Ladislav Dušek, za předchozích deset let nebyla v Česku zaznamenána žádná anafylaktická reakce po podání vakcíny proti chřipce. „Je to nula,“ shodli se.
K novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví v tomto ohledu je ovšem nadále nutná shoda mezi lékaři a lékárníky. A ta je zatím v nedohlednu.