Protesty kvůli úhradové vyhlášce pro příští rok nabírají na intenzitě. K uzavření ordinací v posledních dvou říjnových dnech vyzvalo praktiky Sdružení praktických lékařů. Vyjádřit nespokojenost protestem se chystají také ambulantní specialisté. S úhradovou vyhláškou má zásadní problém i Asociace českých a moravských nemocnic, která zvažuje možnost, že ji napadne u Ústavního soudu.
„Nepožadujeme žádné peníze navíc, nechceme peníze ani na platy, ani do betonu. Jenom říkáme, že ta úhradová vyhláška tak, jak je napsaná, neodpovídá tomu, o co se s ministerstvem zdravotnictví už dlouhou dobu snažíme, to znamená změnu primární péče, ani tomu, co ministerstvo zdravotnictví deklaruje, to znamená, že tu primární péči bude podporovat,“ řekl v úterý večer České televizi po zasedání výboru Sdružení praktických lékařů (SPL) jeho předseda Petr Šonka. Dopis s vysvětlením, proč se pro protest rozhodli, poslali podle ČT zástupci praktických lékařů premiéru Petru Fialovi (ODS). Kolik ordinací se k protestu připojí, by mělo být jasné koncem týdne.
Praktičtí lékaři počítali s meziročním růstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky se jim ale mají úhrady zvýšit o 2,83 procenta. SPL několikrát jednalo s představiteli ministerstva zdravotnictví a předkládalo návrh změn ve vyhlášce. Měla by podle sdružení počítat s větším zapojením primární péče, tedy praktických lékařů pro dospělé i pro děti. V tuto chvíli vyhláška podle sdružení reflektuje spíše nemocniční péči. „Nezohledňuje to, že tady máme jeden milion lidí bez praktického lékaře, že na polovině území České republiky je špatná dostupnost pediatrů a na jedné třetině území je špatná dostupnost praktických lékařů pro dospělé,“ uvedl Šonka.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob oponoval, že nemocnice situaci vidí opačně. „Úhradová vyhláška je nyní už ve finále, ještě není účinná a může dojít k drobným změnám, ale nejsem si jist, jestli takového typu, protože nárůst (úhrad) tam je,“ uvedl Jakob.
K protestům se kvůli úhradové vyhlášce chystají přistoupit také ambulantní specialisté. Podle Sdružení ambulantních specialistů (SAS) návrh vyhlášky znamená snížení hodnoty bodu proti roku 2024 pro všechny ambulantní specialisty, většinou o zhruba osm procent, což pro některé bude znamenat meziročně pokles jednotkové ceny práce až o dvě procenta. Podle sdružení je také nepřijatelně nízký koeficient v úhradovém vzorci, jenž ministerstvo navrhuje v osmi hodnotách, které podle SAS „z úhrad dělají zcela nepřehlednou a nepochopitelnou šifru.“
„Bonifikace hodnoty bodu i koeficientu jsou přestavěné tak, abychom byli nuceni, budeme-li chtít dosáhnout stejných tržeb jako v roce 2024, pracovat víc a natáhnout i ordinační dobu na 35 hodin týdně. V bonifikacích koeficientu chce ministerstvo nepochopitelně preferovat ne ty, kteří se snaží být kvalitní trvale, ale ty, kteří dosud na bonifikace nedosáhli. To považujeme za zcela absurdní a demotivující,“ vyjádřilo minulý týden sdružení nespokojenost ve svém zpravodaji.
Nespokojenost malých nemocnic
S navrženou podobou úhradové vyhlášky nesouhlasí ani Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje menší regionální nemocnice. Pokud se parametry vyhlášky nezmění, přemýšlí AČMN o iniciování řízení před Ústavním soudem a je připravena doporučit svým členům nepodepsat úhradové dodatky se zdravotními pojišťovnami pro příští rok. „Novela úhradové vyhlášky je v převážné části restriktivní a nepokrývá ani meziroční inflaci, natož aby umožnila jakékoliv zvýšení mezd zdravotníkům. Samo ministerstvo to ví a ve své důvodové zprávě k návrhu vyhlášky uvádí, že její dopad může mít na poskytovatele negativní vliv z důvodu nižšího průměrného růstu úhrad, než je očekávaná inflace, nebo dokonce meziročního poklesu těchto úhrad,“ stojí v tiskové zprávě AČMN.
Asociace upozorňuje také na to, že se podle ní stále více rozevírají nůžky mezi malými regionálními a velkými nemocnicemi. „Nelze se ubránit dojmu, že dochází k neopodstatněnému nerovnoměrnému rozdělování prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Nejsme možná daleko od okamžiku, kdy na účtech fakultních nemocnic bude více finančních prostředků než na rezervních disponibilních účtech zdravotních pojišťoven. Není to tak dávno, kdy ministerstvo muselo řešit špatnou finanční situaci některých svých nemocnic mnohamiliardovou injekcí. Nyní látá díry a nižší efektivitu sofistikovaněji a z jiných peněz – z veřejného zdravotního pojištění,“ kritizuje AČMN.
Podle Ondřeje Jakoba se ministerstvo zdravotnictví s argumenty AČMN neztotožňuje, návrh vyhlášky ale zatím navíc není definitivní. Ministerstvo zdravotnictví ji musí předložit do konce října.