Zdravotnické vyhlášky jsou zkostnatělé, říká Vlček

2 weeks ago

Ve zdravotnictví se snažíme velmi úzkostlivě definovat všechny části každé zdravotnické činnosti. Některé vyhlášky o personálním, věcném i technickém vybavení jednotlivých pracovišť ale už dávno žádný smysl nedávají. Na konferenci Medidays 2024, kterou společně pořádal spolek Mladých lékařů a spolek Mladých lékárníků, to uvedl ředitel rozvoje a inovací AKESO holding František Vlček.

Nové technologické možnosti, pokrok v telemedicíně i digitalizaci. Toto všechno jsou nástroje, které české zdravotnictví posouvají o velký kus dál. Efektivitu českého zdravotnictví podle Vlčka však stále významně brzdí přemíra zbytečných regulací. „Když chcete dnes s čímkoliv ve zdravotnictví pohnout ve smyslu organizace práce, narážíte na zásah do legislativy nebo je to věc složité domluvy mezi jednotlivými stakeholdery, takže to raději vzdáte,“ popisuje svůj pohled na věc Vlček.

Organizace práce lidí je podle něj hlavním faktorem, které dokáže zdravotnictví popohnat tam, kde už dávno mělo být. „Musíme se pečlivě zamyslet nad tím, kdy musím použít pracovní sílu, která má svoji míru kvalifikace na určitý úkon a kdy už to nutné není a jsem tedy schopen takovou práci svěřit také člověku s menší nebo dokonce nulovou kvalifikací,“ uvádí příklad a dodává, že míra regulace v této oblasti je pro efektivitu zdravotního systému nezdravá. Zároveň se v Česku dlouhodobě nemyslí na efektivitu prevence a chybí zde účinné motivační faktory, které by lidi opravdu stimulovali k důslednější péči o své zdraví.

O primární prevenci na konferenci hovořil také ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, který zmínil důležitost posilování tzv. public health neboli celospolečenského zdraví. Zároveň dodal, že neefektivita systému je ukrytá z velké části v obrovském objemu péče, kterou v Česku poskytujeme.

Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavla Hroboně je další z cest ke zvýšení efektivity otevření prostoru pro přísun soukromých peněz do zdravotnictví. „Měl by být vytvořen vhodný regulační rámec a vše musí být transparentní. Samozřejmě nesmíme zapomínat také na znevýhodněné skupiny obyvatelstva,“ uvádí Hroboň, který se zmínil také o fungování následné péče. „Pacienti v následné péči by měli být co nejrychleji začleňováni zpět do života, aby se jim vrátila schopnost postarat se sami o sebe. Zatím ale následnou péči platíme způsobem, který k takovému procesu vůbec nemotivuje,“ doplňuje.

Odborníků na zdravotní ekonomii je v Česku jako šafránu

Zdravotní ekonomka a analytička v Institutu zdravotní ekonomiky iHETA Barbora Decker na konferenci otevřela téma měření efektivity díky intenzivní práci se získanými daty. „Málo počítáme, málo analyzujeme, málo pracujeme s daty. Musíme hledět na to, kolik nám investované prostředky generují zdraví,“ vytýká práci s daty v českém zdravotnictví a dodává, že zde chybí nezávislé instituce, které by se datovému odvětví plně věnovaly.

V neposlední řadě Decker upozornila také na nízké počty odborníků, kteří se v tuzemsku věnují čistě zdravotní ekonomii. V oboru ovšem neexistuje dostatek vzdělávacích programů, a tak nezbývá nic jiného, než se učit hlavně praxí.

Otevřít článek