Zelený džihád. Evropské nařízení prodraží výrobu léků

2 weeks ago

Jednání o směrnici o rozšíření finanční odpovědnosti výrobců léků a kosmetiky za čištění odpadních vod spějí ke svému závěru – jen před pár dny dosáhli předběžné politické dohody Evropský parlament s Radou EU. Ocitáme se tak blíže tomu, že se farmaceutickým firmám v důsledku směrnice může výrazně prodražit výroba léčiv, na což nedávno upozornil výkonný ředitel České asociace farmaceutického průmyslu (ČAFF) Filip Vrubel. To může vyústit buďto ve zdražení léků, nebo omezení výroby. Zdravotnický deník proto oslovil české europoslance, aby zjistil, jak se na směrnici a její dopady dívají oni.

Jaký je váš postoj k této směrnici?

Ondřej Knotek (ANO) – Tato směrnice je další ukázkou, jak špatně pracuje Evropská komise a její úředníci. Není zde jen problém kvůli rozšířené finanční odpovědnosti, ale také kvůli dopadům na čistírny odpadních vod v některých zemích včetně Česka. Evropská komise neprovedla správně vyhodnocení dopadů a nedostatečně věc konzultovala s průmyslem. To je systematický problém, kdy evropští úředníci naslouchají více zeleným nevládním organizacím, než průmyslu a hlasu zdravého rozumu.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) – Směrnici považuji za problematickou z mnoha důvodů. Na jedné straně představitelé Komise deklarují, že je nutné zajistit v nejbližší době výrobu léků na území EU, abychom nebyli závislí na Číně či Indii, na druhé straně přistupuje spolu s EP a členskými státy k dalším opatřením, která se na první pohled mohou zdát správná, na druhou stranu ale mohou znamenat obrovské problémy v dostupnosti – ať už fyzické či cenové – léků pro pacienty.

Kateřina Konečná (KSČM) – Směrnici jsme s českými kolegy projednávali minulý rok a již tehdy jsem s jejím návrhem nesouhlasila, a to nejenom z důvodu ohrožení výroby generických léčiv. Sama o sobě přinese obrovské dodatečné náklady na čištění a distribuci vody v České republice, jako například nutnost výstavby nových čističek a kompletní výměnu technologií v těch stávajících, což není finančně únosné a odnesou to jen a znovu spotřebitelé… Činnost EU v této oblasti v současnosti příliš nechápu. Na jednu stranu se na velkých tiskových konferencích oznamují bombastické plány na renesanci farmaceutické výroby v EU, na tu druhou, v reálném světě nejsou na tyto plány vyčleněny žádné peníze a výrobcům se spíše hází další a další klacky pod nohy.

Podpořil byste nějakou úpravu, která by zamezila skokovému navýšení cen generických léčiv v důsledku dopadů směrnice?

Knotek – Jednoznačně ano. Právě u generických léčiv, kde je marže výrazně nižší, než u nových léčiv je takovýto krok logický. V tuto chvíli už nelze dělat výrazné změny, jelikož práce na legislativě je již téměř ve finální fázi. Drobné změny mohou být implementovány, pokud se na nich dohodne úzký vyjednávací tým zpravodajů z EP a zástupce členských států. Jednou z takových změn, která je teď na stole, je snaha do směrnice dát povinnou klauzuli o budoucím vyhodnocení dopadů rozšířené finanční odpovědnosti na dostupnost léčiv v EU.

Zdechovský – Podpořil bych úpravu, která by brala v úvahu i negativní dopady, které to jistě přinese. Už tak čelí občané EU v posledních letech velkému nárůstu cen potravin, energií či služeb. Nárůst cen léků, ke kterému by jistě došlo, by tak mohl být pomyslnou poslední kapkou. Musíme brát v potaz i současnou situaci a nenakládat firmám na jejich bedra další zátěž.

Jak vnímáte míru projednávané spoluúčasti státu na financování čištění odpadních vod o maximální výši 20 procent? Měla by být vyšší?

Knotek – Vyšší sazba by byla na místě. Nicméně v tuto chvíli se jedná také o větší flexibilitě pro členské státy při financování rozvoje takzvaného kvartérního čištění, které v rámci čistíren cílí na mikropolutanty, či látky z léčiv.

Zdechovský – Potřeboval bych vidět detailní analýzu, ze které se určilo těch 20 procent. Proslýchá se, že se 20 procent snaží vyjednávači v trialogu stáhnout. To ale v tuto chvíli nedokážu říct. Nerad bych proto střílel od boku. Tu analýzu jsem bohužel neviděl.

Měla by se zavést výjimka alespoň pro výrobce kriticky důležitých léků?

Knotek – Ano, to je správná cesta. Pokud by toto nebylo dojednáno, budeme to prosazovat v dalším období a požadovat revizi této směrnice.

Zdechovský – Z mého pohledu to dává smysl. Kriticky důležité léky musí být dostupné pro všechny, tedy za rozumnou cenu a ve velkém množství, aby je v případě potřeby mohli pacienti okamžitě sehnat. Pokud by výjimka neprošla, pak by se to promítlo do ceny, kterou by s největší pravděpodobností zaplatil pacient/občan.

Jak si vysvětlujete, že se ostatním průmyslovým segmentům podařilo z působnosti směrnice vymanit, ale farmaceutickému průmyslu nikoliv?

Knotek – To je smutný obraz současné exekutivy v Bruselu, kdy na jednu stranu je záměr posílit výrobu léčiv v EU, ale v jiné legislativě děláte pravý opak. Vůči farmaceutickým firmám je v Bruselu veden džihád od zelených neziskovek a části levicových politiků. Vyjednávací pozice farmaceutického sektoru není vždy snadná.

Zdechovský – Kdyby nebylo covidu a války na Ukrajině, asi by se tomu ostatní odvětví nevyhnula. Ale v posledních pěti letech byl evropský průmysl pod obrovským tlakem. Vidíme, že se evropskou ekonomiku nepodařilo stále tolik nakopnout, jak se doufalo. USA a Čína jsou kus před námi a pokud je chceme dohnat, musíme dát firmám prostor se nadechnout, ne jim šlapat po krku.

Konečná – Lze to přisuzovat asi tomu, že ji farmaceutické firmy pravděpodobně zas tak nepotřebují, protože v EU vyrábět již v budoucnu neplánují. Protože jestli má někdo v současné EU silné lobbisty, schopné si takovou výjimku nejenom napsat, ale i prosadit, tak je to právě farmaprůmysl, viz vakcíny v pandemii nebo předložení farmaceutického balíčku.

Otevřít článek