Studenti medicíny nemají prožitky a historickou schopnost, která by jim umožňovala chápat problémy ekonomicky slabších, protože často pocházejí z preferovaných sociálních skupin. Vyplývá to z pilotního mapování sociálního a ekonomického kapitálu studentů a studentek 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na mezinárodní konferenci Vzdělávání v medicíně, kterou fakulta pořádala, na to upozornil její proděkan David Marx.
„Naší odpovědností je připravit lékaře, kteří budou naplňovat požadavky budoucích pacientů, a to nejen z hlediska technické části medicíny, ale i z hlediska stonání a prožívání nemoci,“ uvedl proděkan na začátku své přednášky důvod, proč se přistoupilo k mapování sociálního a ekonomického zázemí mediků.
V průběhu května a června loňského roku vyplnilo dotazník 504 (52 procent) studentů přihlášených ve studijním programu Všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě UK. V rámci projektu se fakulta nejprve zajímala o to, jak vypadá spektrum vzdělání u rodičů mediků ve srovnání s běžnou populací. „Není žádným překvapením, že z odpovědí vyplynula výraznější proporce osob s vysokoškolským vzděláním. U otců je to 65 procent, u matek pak 68 procent,“ okomentoval výsledky Marx.
Většina studentů dle dotazníku bydlí v hlavním městě Praha a ve Středočeském kraji, naopak nejméně jich poté bydlí v kraji Karlovarském. „Dostáváme se k dalšímu ‚bias‘ z hlediska sociálně-ekonomické situace v regionu, kde studenti žijí,“ dodal Marx.
Dobrá finanční situace a podpora od rodin je u mediků podle výsledků větší než průměr. Na otázku, zda studenti vyhledávají nějakou formu sociální podpory, ať již na úrovni univerzity či jinde, přicházely odpovědi hlavně záporné. „Ve třinácti případech se jednalo o nedostatek informací. V osmi případech to bylo kvůli předsudkům, jak by na studenty bylo nahlíženo z jejich okolí,“ vysvětlil proděkan a dodal, že sociální podpora pro studenty je zdroj, který je dlouhodobě nevyužíván. Finance na pokrytí základních věcí k životu potřebuje 13 procent studentů.
„Existuje společenský zájem v počtu navyšování studentů lékařských fakult, ale máme tu problém, a to nejen z hlediska ekonomického, ale možná ještě více z hlediska vzdělávacího. Ze strany budoucích lékařů proto může vlivem odlišného sociálního prostředí docházet ke komunikačním nejasnostem, ale také k problémům z hlediska plánování léčby a léčebných variant,“ vysvětlil k výsledkům pilotu Marx.
Další výsledky má přinést mezinárodní studie
Ve svém dalším kroku se chce fakulta zaměřit na velkou srovnávací studii Česka a Slovenska. Výsledkem by mohly být po vzoru Velké Británie například podpůrné programy ve vazbě na vzdělávání praktiků, kde je znalost sociálního zázemí klientů velmi důležitá.
Je důležité se na celou věc podívat také z opačné stránky, tedy z pohledu studentů, kterých je sice méně, ale nacházejí se ve svízelné finanční situaci. „Problémy s financemi zásadně ovlivňují jejich studium ve smyslu prodloužení a nižší úspěšnosti. Máme studenty, kteří se z hlediska příjmů cítí špatně. Tam je prostor pro systémovou podporu,“ uzavírá Marx.