Velké americké farmaceutické společnosti se snaží přesvědčit nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, aby upravil pravidla pro vyjednávání o cenách léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Mechanismus, který byl zaveden během prezidentství Joea Bidena, je podle nich příliš přísný, dokonce prý ohrožuje inovace ve farmaceutickém průmyslu. Výrobcům léků vadí, že zákon pro redukci inflace dává patentově chráněným přípravkům příliš krátkou dobu na to, aby dokázaly svým výrobcům vydělat dost peněz pro navrácení investic do výzkumu a vývoje, uvádí s odkazem na dobře informované zdroje agentura Reuters.
Sedm lobbyistů a šéfů farmaceutických a biotechnologických firem řeklo agentuře Reuters, že se snaží prodloužit období, které nepodléhá nutnosti jednat s americkou vládou o cenách léků. Toto období by zástupci farmaceutického sektoru chtěli prodloužit alespoň o čtyři roky.
Agentura Reuters se odvolává na dva dobře informované zdroje z farmaceutického sektoru, které potvrdily, že zmínění lidé na toto téma jednají přímo s týmem nově zvoleného prezidenta Trumpa, jenž má na starosti předání moci. K němu definitivně dojde 20. ledna 2025, kdy bude Trump podruhé inaugurován do prezidentského úřadu.
Malé molekuly jen 9 let, velké 13
Farmaceutické společnosti totiž dlouhodobě kritizují, že zákon o redukci inflace (IRA – Inflation Reduction Act), který byl americkým Kongresem schválen v roce 2022, příliš přísně upravuje podmínky pro stanovování cen léků na předpis, jež jsou hrazeny ze systému Medicare.
V současné době jsou podmínky takové, že nové léky, jež požívají patentové ochrany a tvoří je velké molekuly (například biologické léky), musí být předmětem jednání o ceně mezi výrobci a vládou nejpozději po 13 letech od uvedení na trh. V případě léků, tvořených malými molekulami a podávaných ve formě například tablety nebo kapsle, je lhůta devítiletá.
Administrativa Joea Bidena při prosazování této legislativy argumentovala, že američtí daňoví poplatníci díky tomu ušetří do roku 2031 bezmála 25 miliard dolarů ve výdajích na zdravotnictví. Podle zástupců farmaceutických společností jsou tyto lhůty příliš krátké a takto nastavený systém demotivuje od investic do farmaceutického výzkumu a vývoje, a tedy brzdí vývoj inovativních léků.
Farmafirmy: Soustředíme se na vývoj infuzí
To se týká především léků, které jsou obecně lacinější a přívětivější k pacientům. Farmaceutické společnosti se tak podle svých vyjádření musí o to více soustředit na vývoj biologických léků, které jsou mnohem častěji podávány pomocí infuzí, protože u nich je lhůta pro zahájení jednání o cenách delší než u třeba tabletové formy. To zatěžuje zdravotnický systém i sekundárně, protože – na rozdíl od tablet – musí být takové léky pacientům podávány ve zdravotnických zařízeních.
V současné době se povinnost jednat s vládou o cenách léků dodávaných do systému Medicare, týká už čtyř farmaceutických společností a první výsledky jednání o cenách mají nabýt účinnosti od roku 2026. Podle expertů oslovených agenturou Reuters se však nedá očekávat, že by takové cenové dohody nějak výrazně negativně zasáhly byznys farmaceutických společností.
Podle profesora práva na West Virginia University Seana S. Tua je 13letá lhůta pro tržní exkluzivitu pro patentově chráněné malé molekuly „skutečně hrozná myšlenka“. Tu si myslí, že výrobcům léků pro návratnost prostředků investovaných do výzkumu a vývoje nových léků bohatě stačí i pětiletá exkluzivita. Podle něho je tak potenciální prodloužení exkluzivity u tablet a kapslí ze současných 9 na 13 let jen „obří dárek farmaceutickým společnostem bez jakékoli záruky, že se to systému vyplatí“.
Výrobci léků si věří, ve hře je ale faktor Kennedy
Na straně farmaceutických společností však podle agentury Reuters vládne víra, že jak prezident Trump, tak republikáni v Kongresu nakonec s prodloužením lhůty budou souhlasit. „Dá se říci, že naslouchali,“ uvedl jeden ze zdrojů, jenž ovšem odmítl sdělit, které farmaceutické společnosti s Trumpovým týmem na toto téma hovořily.
„Myslím, že si stále více uvědomují (republikáni), že takto nastavená lhůta pro exkluzivitu má nezamýšlené neblahé dopady,“ sdělil agentuře Reuters jeden z vysokých manažerů nejmenované farmaceutické společnosti pod příslibem zachování své anonymity. „Proto si myslíme, že prodloužení oné lhůty není z naší strany jen přání otcem myšlenky,“ dodal.
Podle analytika Evana Seigermana, však vůbec není jisté, jak se Trumpova administrativa k požadavku farmaceutického sektoru postaví. Seigerman u té příležitosti zmiňuje faktor designovaného ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho. „Kdo ví, zda se něco takového vůbec může stát. Nemyslím si, že by Robert F. Kennedy byl nějak zvlášť nakloněný farmaceutickému průmyslu,“ připomněl Seigerman. Jak to nakonec celé dopadne, bude jasnější po Trumpově inauguraci.