Tuzemské zdravotní sestry jsou přetíženy administrativou, z nichž některá je zbytná a delegovatelná, zní často z terénu. Existují ale jasná systémová řešení, jak situaci zlepšit a rozvázat sestrám ruce, aby se neutopily v byrokratických úkonech? Po hlavní sestře ČR jsme se na to zeptali i zástupců ministerstva, asociace sester a asociace nemocnic. Podle nich pomáhají a pomohou dílčí kroky, mezi něž patří delegování některých kompetencí na administrativní pracovníky, racionalizace vedení zdravotní dokumentace a postupná elektronizace.
„Celý zdravotnický systém je administrativou zahlcen, protože dokumentování péče je úkon zcela nezbytný. Správná dokumentace je ochranou nejen pacienta, ale i personálu. Dá se však velmi dobře zracionalizovat,“ popisuje pro Zdravotnický deník prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Podle ní ale nejde jen o otázku systémovou a velká část rozhodnutí o tom, jak moc své pracovníky zatíží administrativou, leží na zdravotnických zařízeních. „Je na důkladném uvážení vedení zdravotnického zařízení, zda je opravdu veškerá administrativa nutná, což skutečně ne vždy tak je,“ míní Šochmanová.
Že je administrativní zátěž ve zdravotnictví dlouhodobě předmětem kritiky jak ze strany lékařů, tak zejména ze strany všeobecných sester, si uvědomuje ministerstvo zdravotnictví. A situaci podle svých vyjádření také řeší. „Důsledkem administrativní zátěže je i to, že jsou sestry přetížené a nemohou se zcela věnovat pacientům. Z tohoto důvodu se proto aktivity ministerstva zdravotnictví zaměřují na široké spektrum opatření s cílem usnadnit práci zdravotnickým pracovníkům,“ popisuje Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Zapojit administrativní pracovníky
„Ve snaze snížit administrativní zátěž provedlo ministerstvo změnu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. Praxe dokumentování ošetřovatelských činnosti je v různých zařízeních na rozdílné úrovni, podle zpětné vazby, kterou z nemocnic máme, se daří ošetřovatelskou dokumentaci, kterou sestry vedou, upravit a racionalizovat. Zavedla se pozice administrativního pracovníka ve zdravotnictví. Díky němu je možné ve zdravotnictví zaměstnat nezdravotnické pracovníky, kteří mohou lékařům a sestrám pomáhat s administrativou,“ vypočítává změny, které by měly pomoci Jakob.
Delegování některých administrativních úkolů sester na administrativní pracovníky je řešením, kterému je velmi nakloněna i Martina Šochmanová. „Především administrativa technického rázu může být zcela svěřena profesím, které jsou na ni zaměřené,“ myslí si. A dodává, že administrativní pracovníci mohou být nápomocní především v ambulantních provozech – všude tam, kde není nutná odborná ošetřovatelská péče.
Zapojení dobře proškolených administrativních pracovníků by ulevilo celkové zátěži jak nelékařských, tak lékařských zdravotnických pracovníků, myslí si také předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Delegovat ale lze podle něj jen určitou specifickou část administrativních úkolů sester. Nenahraditelné jsou sestry v zaznamenávání informací přímo od pacientů (jejich fyziologických funkcí, stavů a změn) a hodnocení ošetřovatelského nebo léčebného procesu. „Zbytné je ale například zasílání propouštěcích zpráv, kódování a evidence. V tom pomáhá propojení školených technickohospodářských pracovníků,“ míní Čarvaš.
Pomoci má i elektronizace
Jak zdůrazňuje také hlavní sestra ČR Alice Strnadová, pomoci snížit administrativu (nejen) sester by měla i elektronizace zdravotnictví. „Ušetřit administrativu by měla postupná elektronizace procesů a řízení zdravotních služeb – budování systému elektronického zdravotnictví, vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, sdílení elektronických zdravotních záznamů nebo elektronická preskripce,“ vyjmenovává Ondřej Jakob.
Pozitivnímu vlivu postupující digitalizace zdravotnických procesů věří i Michal Čarvaš. „Elektronizace by měla přinést jednodušší propojení informací potřebných k hospitalizaci – jako osobních údajů a chronické medikace – a také součinnost s ostatními zdravotnickými zařízeními. K tomu je třeba sjednocení ošetřovatelské dokumentace, ustálení pravidel a sjednocení formulářů,“ vysvětluje svůj postoj.
Tomu, že elektronizace zdravotnictví rozhodně sníží byrokratickou zátěž v resortu, věří i prezidentka České asociace sester. „Pomůže už jen to, že bude k dispozici kompletní přehled o pacientech a odstraní se duplicitní vyšetřování,“ říká Šochmanová.
Větší role sestry v telemedicíně
Podle ní by v oblasti prevence pomohlo i to, kdyby sestry získaly více kompetencí od lékařů. „S tím ale musí být spojené nastavení úhrad, tedy výkonů přímo na sestru. Ve většině odborných ambulancích již tyto úkony sestry provádí. Edukace pacienta a zaškolení k používání zdravotnických materiálů a pomůcek, je tedy již dnes součástí práce sestry,“ doplňuje Šochmanová.
V každém oboru medicíny je přitom podle ní situace jiná. „Ale například v oblasti srdečního selhání dnes máme pro sestry certifikovaný kurz, který je skvěle připraví na práci s těmito pacienty. Pak nechápu, proč by takto vzdělaná sestra nemohla preskribovat chronickou medikaci, pochopitelně dle parametrů nastavených lékařem. Tak to je i v jiných oborech, například v porodnictví je těchto výkonů řada,“ upřesňuje.
Spíše než na delegaci kompetencí od lékařů na sestry by Michal Čarvaš sázel na zmíněný převod kompetencí na administrativní pracovníky. „Vyškolený technickohospodářský pracovník může pracovat i jako koordinátor péče či průvodce pacienta jeho zdravotním nejen hospitalizačním případem,“ popisuje. Výjimkou je přitom podle něj telemedicína. „V této oblasti je při sběru dat a informací role zdravotní sestry v počátku zastupitelná lékařem,“ míní.
Pomoci optimalizovat byrokratickou zátěž by mohl i další, nedávno zveřejněný záměr ministerstva zdravotnictví. „V rámci úpravy pracovních podmínek se ministerstvo v současné chvíli zabývá optimálním složením ošetřovatelských týmů. Nyní v pilotním projektu přeměřuje zátěž sester v čase,“ popsal Jakob. A dodal, že záměrem resortu je posílení postavení sester v systému zdravotní péče. „Potenciál posilování vidí ministerstvo převážně v oblasti primární péče, preventivní péče zdravé populace a edukace u pacientů s chronickým onemocněním,“ uzavřel Jakob.