Plány na standardizaci v rámci klasifikačního systému CZ-DRG jsou ambiciózní, proveditelné a nutné. V rámci přednášky na téma „Standardy zdravotnické dokumentace jako prostředek zkvalitnění dat“ na konferenci zaměřené na DRG to řekl Miroslav Zvolský, vedoucí Národního centra elektronizace zdravotnictví na Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Data je podle něj nutné zadávat do systému takovým způsobem, aby bylo možné s nimi opakovaně pracovat. To si ovšem žádá sjednocená pravidla.
„Málokterý klinický informační systém je v tuto chvíli parametrizovaný tak, jak bychom si představovali. V málokterém je klinická informace jasně a vhodně zadávatelná a dobře dále zpracovatelná,“ řekl na úvod Zvolský. Zdůraznil, že je důležité nejenom, kdo a co zadává, ale také, kdy to zadává a jakým způsobem spolupracuje s tím, co zadal někdo před ním, nebo má zadat někdo po něm. Rovněž upozornil na rozdílné požadavky na obsah a strukturu informací ze strany administrativních úřadů a konkrétních poskytovatelů zdravotní péče.
Jednou a dost
Jádrem chystaných standardů pro DRG, které vycházejí z evropských norem, má být podle Zvolského propouštěcí zpráva coby důležitý podklad pro vykazování zdravotní péče. Připomněl, že v současnosti Národní centrum elektronického zdravotnictví a ÚZIS pracují na tom, aby byla implementována česká verze těchto standardů do nemocničních informačních systémů. „Paralelně s tím ještě vzniká velká skupina doplňkových klinických informací, protože zde uvedené standardy jsou oborově nespecifické,“ dodal. Jako první by měly minimální datové standardy obdržet oblasti iktové medicíny, gastroenterologie, anesteziologie, intenzivní medicíny, traumatologie, onkologie a reprodukčního zdraví. Tyto standardy se následně „propíší“ do klinických informačních systémů v podobě parametrického záznamu.
Zvolský upozornil, že se ÚZIS snaží vyvarovat doplňkových formulářů či mimořádných sběrů. „Například když je něco zadáno v informačním systému, ale ještě se po večerech vyplňuje něco do nového rozhraní nebo dodatečné excelové tabulky a potom se to někam odesílá. Nedává to smysl, často to vede k dvojitému opakovanému ručnímu zadávání dat,“ uvedl s tím, že na některých pracovištích existuje i více elektronických informačních systémů, a to z důvodu nekompatibility dat. „Cílem je zkrátka data jednou zadat strukturovaně a následně je použít opakovaně,“ vystihl hlavní myšlenku.
S umělou inteligencí se nepočítá
Zvolský představil i podrobnosti k návrhu standardizace propouštěcí zprávy. Požadavky zahrnují seznam a strukturu položek zprávy, a to jak ve formě standardizovaných parametrů, tak textových položek. Dále návrh obsahuje povinnost, podmíněnou povinnost nebo volitelnost zadání jednotlivých položek a četnost jednotlivých položek. „Některé položky mohou být zadávány opakovaně nebo ve větším množství. Když to vezmeme z administrativního pohledu, tak u pacienta může být teoreticky více kontaktních osob-příbuzných,“ upřesnil. Dodal, že návrh se zaměřuje pouze na základní společné části propouštěcí zprávy. Oborově specifické části mohou být definovány samostatně.
Přestože návrh má za cíl zjednodušit práci jak kodérům, kterým „předpřipraví“ klinický obsah ve struktuře elektronického zdravotního záznamu, tak klinikům, stále je v něm jedno velké „ale“. „Nejenom umělá inteligence, ale v tuto chvíli je spoustu nástrojů informatických, které nejsou zohledňovány při tvorbě informačních systémů ve zdravotnictví,“ posteskl si Zvolský.
„Není to sci-fi“
Elektronická strukturovanost dat v propouštěcí zprávě má podle šéfa Národního centra elektronizace zdravotnictví i tu výhodu, že umožňuje kodérům zobrazit si data v takové podobě, v jaké potřebuje, ideálně v souvislostech. „Mně to nepřijde až jako takové sci-fi,“ řekl. Ocenil přitom aktivní podporu ze strany ministerstva zdravotnictví, které standardizací podmiňuje dotační programy.
„Osobně si myslím, že standardizace není otázkou jestli, je to otázka kdy,“ dodal přesvědčeně Zvolský. Harmonogram implementace standardů je podle něj v současné době velmi ambiciózní. Počítá se totiž s tím, že v roce 2025 by informační systémy měly být z velké části a v mnoha nemocnicích upraveny a přizpůsobeny právě na parametrický sběr.