Zatímco každoroční vlna nákazy chřipkou v závěru letošního roku stoupá zatím jen pomalu, mezi respiračními onemocněními letos „vládne“ černý kašel. Přes 34 tisíc letošních případů násobně překonává všechny předešlé rekordní roky. Stoupá i počet atypických zápalů plic způsobených plicními mykoplazmaty, a to především u dětských pacientů. Diagnóza se dokonce stala letošní nejčastější příčinou hospitalizací u školních dětí. Lékaři z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) na včerejší tiskové konferenci popsali nejnovější trendy a poradili rodičům, jak se vyhnout běžným chybám v péči o nemocné děti, a dospělým, jak respiračním nemocem předcházet.
Virovým respiračním infekcím přinášely podzim a zima vždy ideální podmínky. Kromě větší stability běžných respiračních virů přispívá k šíření nákazy i zvýšený pobyt lidí v uzavřených prostorách a kolektivní prostředí škol a školek. Přidal se ovšem ještě jeden faktor – velkou roli v aktuální situaci totiž sehrála pandemie covidu. „Ta pozastavila běžnou cirkulaci některých infekcí, což zvýšilo vnímavost populace k nákazám, jako jsou černý kašel a plicní mykoplazmata,“ vysvětlila primářka Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN Jana Augustínová.
Letošní sezóna respiračních onemocnění je i proto podle ní v řadě ohledů odlišná. „Kromě očekávaných virových infekcí se neobvykle zvýšil výskyt bakteriální infekce černého kašle a nákaz způsobených plicními mykoplazmaty. Zatímco černý kašel představuje závažné riziko pro neočkované jedince a dětí do 1 roku věku, plicní mykoplazmata jsou příčinou hospitalizace řady starších dětí, ale i dospělé populace,“ popsala Augustínová.
Nárůsty nemocnosti jsou mimořádné
Dosavadních 34 a půl tisíce letošních případů vysoce nakažlivého černého kašle (hlášené případy k začátku listopadu) je číslo vpravdě mimořádné, desetkrát vyšší než v předchozích rekordních letech. Nejohroženější skupinou jsou novorozenci a kojenci, kteří ještě nejsou chráněni ukončeným očkováním. „Dětí pod jeden rok onemocnělo letos už 653. U této nejcitlivější a nejzranitelnější skupiny přitom nejčastěji dochází k vážným komplikacím,“ upozornila dětská pneumoložka z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN Jana Tuková.
Nemoc ale dává zabrat i populaci dospívající a dospělé. „Černým kašlem zatím letos onemocnělo nejvíc pacientů ve věkové skupině 15 až 19 let a jedenáct lidí na černý kašel zemřelo – většina z nich vyššího věku (ale v jednom případě šlo o dítě do jednoho roku věku – pozn. red.). I proto je třeba u dospělé populace neustále zlepšovat celkový fyzický stav a životosprávu a dbát na pravidelné očkování,“ apeloval přednosta 1. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění 1. LF UK a VFN Jiří Votruba.
Varovně vysoké jsou u dětí i letošní počty atypických zápalů plic. „Plicní mykoplazmata, tedy bakteriální infekce způsobující atypický zápal plic, se obvykle vyskytuje ve tříletých až pětiletých cyklech. Ovšem letos se kvůli přerušení běžného vývoje během pandemických opatření vrátila s velkou silou,“ vysvětlila neobvyklý nárůst Tuková. A dodala: „Týdně nám v ambulanci přibývají desítky dětí s příznaky infekce dolních cest dýchacích či se zápalem plic. Naštěstí u většiny dětí je možné pokračovat v léčbě antibiotiky ambulantně a jen menší část případů vyžaduje hospitalizaci a přechodnou kyslíkovou terapii.“
S léky u dětí opatrně
Průběh respiračních infekcí u dětí bývá většinou mírný, rodiče by ovšem podle odborníků neměli situaci podceňovat a vyvarovat se některých častých chyb. Klíčové je vždy, ale především u nejmenších pacientů, vyhledat lékaře, který dítě zkontroluje. „Vyhledat bezodkladně lékaře je třeba zejména v případě ztíženého nebo nepravidelného dýchání a celkového vyčerpání dítěte,“ zdůrazňuje Tuková. Černý kašel se obvykle projeví záchvatovitým vysilujícím kašlem, vedoucím často až k dávení. U kojenců však může mít atypický nenápadný průběh bez kašle, pouze se ztíženým dýcháním či pauzami mezi dechy.
Obecně je vždy u menších dětí s respirační infekcí nutné dbát na uvolnění nosu šetrným odsáváním hlenů a čištěním nosu jemnými solnými kapkami. U dětí do dvou let lékaři nedoporučují rutinně podávat volně dostupné léky tlumící kašel či ředící hleny, ty totiž mohou mít i závažné nežádoucí účinky. Proto je vždy vhodná konzultace s lékařem. Problémy různého typu ale mohou nastat i u antibiotik. „Rodiče někdy žádají antibiotika i v případech, kdy se jedná o jednoznačný virový infekt a antibiotika nemohou přinést dítěti žádný benefit. Vzácně se ale setkáváme také s rodiči, kteří naopak terapii antibiotiky pro své dítě odmítají i v případech, kdy se jedná o prokázaný bakteriální zánět a léky jsou jednoznačně indikované,“ upozornila Augustínová a dodala, že velkým ohrožením dítěte je, pokud rodiče odkládají jeho očkování proti černému kašli.
Nepodceňujte očkování, zachraňuje životy
Vyšší je v letošním roce i počet hospitalizovaných dospělých se zápalem plic. Počet úmrtí na zápal plic ve starší populaci přitom v posledním desetiletí v ČR podstatně klesl, stále ovšem zůstává nejčastější příčinou úmrtí mezi infekčními chorobami. A to především typ, jehož původcem je pneumokok neboli Streptococcus pneumoniae. „Na naší klinice nejčastěji hospitalizujeme pacienty vyšších věkových skupin, tedy nad 65 let věku, kteří obvykle mívají další přidružená onemocnění – chronickou obstrukční plicní nemoc, choroby srdce, ledvin, cukrovku, jsou obézní nebo mají dlouhodobou léčbou celkově oslabenou imunitu,“ vyjmenoval Votruba s tím, že nutnost hospitalizace mladých a jinak zdravých jedinců bývá spíše výjimkou, i když tento rok byl počet nutně hospitalizovaných také o něco vyšší než v minulosti.
Podle výsledků sérologické laboratoře VFN zaznamenává nemocnice letos i u dospělých pacientů zvýšený záchyt netypických mykoplazmových zápalů plic. „Tyto infekce jsou početně srovnatelné s nemocí covid–19. Vždy je potřeba co nejrychleji podat specificky zacílená antibiotika,“ upozornil Votruba a vyzdvihl důležitost vakcinace: „Chci zdůraznit a třikrát podtrhnout důležitost pneumokokové vakcíny u těch, kteří ji potřebují, ta výrazně snižuje nemocnost i úmrtnost na zápal plic. Doporučujeme i vakcinaci proti chřipce, která je v Česku nesmírně podužívaná, ač je dobře hrazená. Zbytečně kvůli tomu umírají mladí lidé, kteří by jinak měli dobré vyhlídky do budoucna.“ Votruba doporučil také očkování proti covidu, černému kašli a od loňska novou vakcínu proti RS virům.
Zásadní je nicméně především celkové zdraví. „Zápal plic i další respirační infekty jsou většinou spojené se imunitním a metabolickým stavem pacienta. Pokud člověk pravidelně cvičí, nemá nadváhu, má dobrou životosprávu a spánkový režim, je šance, že dostane těžký respirační infekt, enormě nízká,“ uzavřel Votruba.