Ministerstvo zdravotnictví nepracuje na slibovaném zákonu o odměňování zdravotníků. Zdravotnickému deníku to sdělil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, který chce kvůli zmiňované nečinnosti zdravotnického resortu jednat s premiérem republiky Petrem Fialou. Premiér byl přítomný u podpisu dohody, která měla za cíl ukončit protesty lékařů.
„Vyloučit další formy protestů mladých lékařů nelze. Větší nebezpečí ale hrozí kvůli tomu, že ministerstvo zdravotnictví nepracuje na zákonu o odměňování zdravotníků. Jednání mělo být dnes (pozn. red. – 2.4.2024). Ve čtvrtek jsme dostali informaci, že ministerstvo nic nepřipravilo a jednání nebude,“ uvedl v rozhovoru pro Zdravotnický deník prezident ČLK s tím, že komora se chce obrátit na premiéra Petra Fialu, aby jí pomohl s naplněním stanoveného závazku.
Návrhy pracovní skupiny pro tvorbu zákona o odměňování zdravotníků by měly být podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka představeny zřejmě během tohoto týdne.
Přesčasy jsou stále trnem v oku zaměstnavatelů
Za účasti zástupců ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, Sekce mladých lékařů, nemocnic, lékařských fakult, pojišťoven, zdravotnického výboru i odborů se po velikonoční pauze pustila do práce pracovní skupina pro změny zákoníku práce ve zdravotnictví, kde konečně začíná docházet k prvním kompromisům. „Shodli jsme se na většině oblastí, ale stále zůstává řada věcí s otazníky, proto se uskuteční další jednání. Legislativně-termínově je to úkolem do léta,“ uvedl pro Zdravotnický deník Pláteník.
Prezident ČLK Milan Kubek Zdravotnickému deníku potvrdil, že včerejší jednání bylo v mnoha směrech velmi konstruktivní a k určitým shodám se dojít podařilo. Jednou z nich je například zákaz 48hodinové pracovní směny – maximální délka pracovní směny by tak měla být 24 hodin se souhlasem zaměstnance. Dále byly navrženy 20procentní příplatky za práci delší než 20 hodin, přičemž po každé takové směně musí následovat náležitý odpočinek.
Vzájemnou shodu našlo ve skupině povinné placené volno před zkouškou v základním kmeni a před atestací. „Shoda je i na tom, že všechny změny by měly mít formu jednoho komplexního pozměňovacího návrhu, který by měl být podán k novele zákoníku práce a má nabýt účinnosti 1. 7. 2024,“ uvedl Kubek.
To, co však stále leží v žaludku většině zaměstnavatelů ve zdravotnictví, je maximální počet 416ti přesčasových hodin. Zatímco zaměstnavatelé by limit rádi prolomili, ČLK se staví silně proti. Podle Kubka jsou mladí lékaři a lékařky i tak ve velmi nevýhodném postavení, protože jim zaměstnavatelé mohou cestu k atestaci různě znepříjemňovat – například odmítnutím potvrzení stáže z důvodu odmítání přesčasové práce.
Ministerstvo zdravotnictví zmínilo také možnost uzavírání vyšších kolektivních smluv a zrušení souběžných úvazků lékařů. Podle Kubka ale odbory nemají s kým vyšší kolektivní smlouvu uzavřít, protože Asociace nemocnic se nepovažuje za zaměstnavatelský svaz. „Co se týče souběžných úvazků, asi by neměly být, ale bez nich se zdravotnictví zhroutí,“ uzavřel Kubek.