Nová studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) naznačuje přelomové zjištění – první půlrok od prvních příznaků schizofrenie může sehrát naprosto zásadní roli při dalším rozvoji tohoto onemocnění. Díky včasnému nasazení léčby tak lze výrazně ovlivnit kvalitu celého následujícího života pacienta. Z českých vědců byla publikována v odborném žurnálu Comprehensive Psychiatry.
Výzkumníci během studie opakovaně vyšetřovali skupinu 80 pacientů s cílem zjistit z řady měřených parametrů ty, které předpovídají závažnost negativních příznaků pět let po vypuknutí nemoci. Vztah délky neléčené psychózy a negativních příznaků už potvrdily i předchozí výzkumy, nová studie ukázala podrobnosti vztahu. „Zásadní je z klinického hlediska velmi strmý vztah mezi délkou neléčené psychózy a dlouhodobými negativními příznaky, pokud je (neléčená psychóza) kratší než půl roku. Naše zjištění poukazují na to, že během neléčené psychózy se v mozku patrně odvíjejí změny s trvalým dopadem do života nemocného, které antipsychotika dokáží v určitém časovém okně zastavit,“ vysvětlil vedoucí Centra výzkumu prvních epizod SMI v NUDZ Filip Španiel.
A vysvětlil, že nejvýznamnějšími faktory, které určují úroveň fungování pacientů se schizofrenií, nejsou bludy a halucinace. „Jsou jimi právě takzvané negativní příznaky. Jejich jádrem je motivační deficit, porucha vůle, pasivita, emoční oploštění a ochuzení vztahů. Tíže negativních příznaků určuje, na kolik bude jedinec se schizofrenií samostatně fungovat a zastávat role, které přináší život. Příčinou negativních příznaků jsou změny v mozku, které se rozvíjejí před nástupem vlastní nemoci, ale biologická podstata tohoto fenoménu není prozatím plně prozkoumána,” popsal Španiel.
Každý týden bez léčby může mít kritické dopady
Výsledky byly překvapivé i pro vědce samotné. Pokud byla délka neléčené psychózy u nemocných kratší než půl roku, každé prodloužení její délky o pouhý jeden týden vedlo k měřitelnému zhoršení negativních příznaků po pěti letech od začátku nemoci. A s každým dalším týdnem prodloužení délky neléčené psychózy se v tomto kritickém okně dále měřitelně zhoršovala závažnost negativních symptomů v dlouhodobém horizontu. Studie tedy naznačuje, že první měsíce od začátku onemocnění jsou kritické a v tomto okně lze včasnou léčbou předejít dlouhodobým důsledkům.
Schizofrenie svým dopadem do fungování jedince představuje jedno z nejzávažnějších duševních onemocnění. Typicky se poprvé projevuje v časné dospělosti a díky změnám v nervové soustavě, které probíhají v prvních letech, dochází u 60 procent nemocných k trvalému podlomení funkční zdatnosti a k invaliditě. Touto nemocí na celém světě trpí více než 24 milionů lidí.
V NUDZ vznikla jedna z největších výzkumných databází na světě zaměřených na nejčasnější stadia schizofrenie. Studie ESO od první hospitalizace dlouhodobě sleduje a opakovaně vyšetřuje pacienty s touto diagnózou. Během pěti prvních let od začátku nemoci výzkumníci provádějí tři velmi důkladná vyšetření, která zahrnují magnetickou rezonanci, EEG, neuropsychologické vyšetření, celou řadu škál a odběr krve. Aby porozuměli příčinám nemoci, využívají neurovědci z NUDZ řady nejmodernějších metod, včetně pokročilých forem neurozobrazování a nejnovějších laboratorních technik.