Průmysl generických léčiv sužuje řada výzev. Kromě toho, že se většina API (účinných látek) pro evropský trh vyrábí v Asii, což zvyšuje riziko narušení dodavatelského řetězce, jejich výrobci se ocitají pod neustálým tlakem ze strany národních států, které stlačují ceny. Přestože objem generik rozdistribuovaných v Evropě stabilně roste, snižuje se jejich hodnota, a to do takové míry, že výrobci mnohdy jejich produkci raději sami zastaví, neboť pro ně už není profitabilní. Na dosud poslední schůzi evropského podvýboru pro veřejné zdraví SANT o tom hovořil ředitel sdružení výrobců generických léčiv Medicines for Europe (MFE) Adrian van den Hoven.
Ředitel organizace, která stojí za 70 procenty všech léků na evropském trhu a 80 procenty antibiotik, na schůzi věnované návrhu Evropské komise k řešení výpadků léčiv prezentoval údaje, na nichž ilustroval svízelnou situaci výrobců generik. „Objem generik za posledních pět let narostl o 27 procent, ale vlády stlačováním cen jejich hodnotu snížily o 41 procent. To je průmyslově neudržitelné,“ čílil se van den Hoven.
Vývoj objemu generik v EU a jejich hodnoty. Zdroj: Prezentace Adriana van den Hovena
Pozastavil se i nad současným stavem trhu s léčivy, kdy pouze 31 procent generik v Evropské unii má více než dva dodavatele. „Pro kritické léky jako antibiotika a léky na rakovinu to je ještě horší,“ dodal. Za posledních deset let bylo zcela staženo z trhu 26 procent generik, 33 procent antibiotik a 40 procent onkologických léků – v drtivé většině případů kvůli tomu, že již nebyly profitabilní. „U onkologických léčiv je největší riziko nedostatku,“ varoval ředitel MFE.
Počet dodavatelů generických léčiv v EU. Zdroj: Prezentace Adriana van den Hovena
Ocenil snahu Evropské komise se s problémem potýkat – například prosazením transparenční směrnice –, ale její působnost je omezena tím, že netvoří cenovou politiku.
Van den Hoven věří, že ke zlepšení bezpečnosti dodávek zejména kritických léčiv jsou potřeba dvě věci: podpořit investice do off-patentového sektoru a přijmout tzv. Medicines Security Act, který by měl Evropské unii zajistit lepší dostupnost léčiv. Na tomto místě ředitel MFE zmínil probíhající investice napříč kontinentem v tomto sektoru, mezi nimi i novou továrnu společnosti Synthon v České republice.
Na závěr své přednášky se van den Hoven opřel ještě do jednoho často zmiňovaného nedostatku evropského prostředí. „Máme velmi málo dat o situaci na trhu,“ posteskl si. Ačkoliv ocenil existenci Evropského systému ověřování léčivých přípravků (EMVS), který odhaluje padělky, jeho obsah lze využít jen částečně. Data jsou potřeba nejen k mapování výpadků, ale i k monitorování spotřeby, kdy by mohly potenciálně pomoct omezit hromadění léků.