Evropské vlády od každé Evropské komise očekávají, že vyřeší jejich domácí problémy. To se ale nikdy nestane, míní bruselská zpravodajka Hospodářských novin, Aktuálně a Respektu Kateřina Šafaříková. Uznávaná znalkyně zákulisí evropských institucí připravuje se svým kolegou newsletter o dění v EU pod názvem Ředitelé Evropy. V anketě Zdravotnického deníku hovoří mj. o dotažení nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) i návrhu směrnice o potírání násilí na ženách.
Jaká budou podle Vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice? A jaká by ideálně měla být?
Chtělo se mi napsat migrace, migrace a migrace, ale nechám si jedno téma jako rezervu. Do začátku června je politicky daleko a před volbami může vypuknout nyní těžko předvídatelná debata, jako teď okolo přijetí eura po prezidentově projevu. A jaká by ideálně měla být? Ta, která se týkají celé Evropy a jsou naléhavá. Tedy a) co změnit, aby evropské firmy prosperovaly a neztrácely na svoje konkurenty v Asii a Americe, protože nás živí. b) Posílení obranyschopnosti Evropy bez závislosti na USA a c) zrušení práva veta při rozhodování v EU minimálně v zahraniční politice, aby Evropu nemohl blokovat jeden Orbán.
Které největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Jakým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Příštích pět let bude zřejmě hodně o rozšíření EU, zejména pokud Ukrajina stihne během té doby porazit Rusko. Kromě běžné agendy budou tedy noví europoslanci spolurozhodovat o dalším posunutí hranice EU dál na východ. Celoevropské řešení si zaslouží už zmíněná obrana, protože je zbytečné a drahé, aby se v Evropě vyvíjelo x druhů „národních“ tanků. V otázkách obrany mají europoslanci malé pravomoci, můžou ale tlačit na lídry, aby v tom neotáleli.
Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít? Co se od ní očekávají evropské vlády, s čím se počítá v kuloárech Bruselu?
Na investice do obrany Evropy, rozšíření EU o Ukrajinu a s tím související reformu rozhodování EU a na to, aby z toho zeleného kopce, na který EU za posledních pět let vylezla, zase nemusela slézt kvůli narůstající politické kritice Green Dealu, protože změna klimatu nepočká. Evropské vlády od každé komise očekávají, že vyřeší jejich domácí problémy, což se ale nikdy nestane. Co to bude tentokrát, budeme znát až po volbách.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období EP, považujete za nejpřínosnější a proč?
Několik nařízení v energetice, například o snížení spotřeby plynu, jeho společných nákupech za celou EU nebo o zastropování ceny elektřiny. Proč? Protože mimo jiné těmito kroky jsme zkazili radost Putinovi, když jsme v Evropě nezmrzli. Země EU tu vstoupily do vod, které si do té doby žárlivě střežil každý stát zvlášť a větší spojení sil nebylo možné. Překonaly to a pomohly sobě i celku. Většina těch kroků byla navíc přijata během českého předsednictví EU.
Kterou stěžejní legislativu současný EP a členské státy v tomto funkčním období ještě stihnout dotáhnout do konce?
Zřejmě se to podaří v případě nového migračního paktu. Klíčovost paktu ani tolik nespočívá v jeho věcném obsahu, ale v tom, že se na něm státy po osmi letech sporů a paralýz nakonec dohodly. Dokazuje to, že se mezi ně v této velmi důležité oblasti vrací důvěra.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový EP? Který? Proč?
Hrozí to u směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Návrh obsahuje jednotnou definici znásilnění napříč EU, která přejímá koncept „ne znamená ne“. Parlament to podporuje, jednotlivé vlády jsou ale rozdělené a už několik pokusů najít shodu zkrachovalo, poslední před Vánocemi. Část zemí včetně Česka je přesvědčená, že navrhovat legislativu v této věci náleží národním státům a není to kompetence EU. Během příštích pár týdnů se těžko najde shoda, když se to nepodařilo za celý rok. Považuji to jako žena, Evropanka a matka dvou dcer za zklamání. Je málo univerzálních zločinů odehrávajících se ve všech zemích EU, které unie dosud ani jednotně nepojmenovala, jako je znásilnění.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým Evropským parlamentem od nuly?
Těžko se to odhaduje takto dopředu, protože nový parlament nemusí navázat na práci předchozího. Bude záležet na nové většině a její politické vůli, co převezme. Ale může to být třeba zmíněná jednotná definice znásilnění, zejména bude-li šéfkou komise opět Ursula von der Leyen, která to opakovaně označila za svoji prioritu.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček a EHDS?
Belgičané chtějí nařízení o evropských zdravotnických údajích dotáhnout do konce. Poslední plenární schůze parlamentu bude v dubnu, takže se budou muset otáčet. Ale šance tu je.
Jak vnímáte diskuse o unijní úpravě délky ochrany patentových práv u léčiv a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím? Je to v Bruselu velké téma? Je znát nějaká vypjatá atmosféra, zhoršily se vztahy mezi průmyslem a komisí?
Obecně je liberalizace patentových práv u léčiv vítaná jako krok k tomu, aby měli všichni občané v Evropě přístup k tomu nejlepšímu na trhu. Velké farmaceutické firmy přirozeně nadšené nejsou, ale žádné zhoršení vztahů jsem nezaznamenala. Regulátor potřebuje regulovaného a obráceně. Pokud je mezi výrobci a Evropskou komisí nějaká nepohoda, probíhá za zavřenými dveřmi.