Centrová léčba je tím vůbec nejdynamičtěji rostoucím segmentem poslední dekády. Na to si ostatně stěžují zástupci ostatních segmentů, které se s centry o balík peněz dělí. Ministerstvo zdravotnictví se nyní chystá zavést změny v úhradách, které by měly údajně strmý růst zpomalit.
Centrová péče vzbuzuje v poslední době velké emoce. Vedle toho, že zpravidla meziročně rostla dvojciferným tempem, ji ministerstvo začalo řadit mezi takzvané „mandatorní výdaje“. To naštvalo ostatní segmenty (třeba lékárníky či ambulantní specialisty), které poukazují na to, že si své finance musí obhájit či vyhádat.
Na růst si začaly stěžovat i nemocnice, které mají centrovou péči v rozpočtu. Protože byl účet zpravidla větší, než s jakým se počítalo, začala se tato péče propisovat i do hospodářského výsledku nemocnic.
Zdroj: Analytická komise dohodovacího řízení
A do třetice se situace přestala líbit i zdravotním pojišťovnám. „Je neudržitelné, aby tímto tempem rostly náklady na centrovou péči, s nimiž nemáme jako zdravotní pojišťovny možnost nic dělat. Nemůžeme jen sedět a sledovat, jak rostou. Není reálné, aby se z jednoho koláče pro hrazené zdravotní služby hradily jak standardní služby, tak extrémně nákladná zdravotní péče, která se často dotkne jen jednotek či stovek pojištěnců v ČR,“ řekla například na loňském sjezdu Sdružení ambulantních specialistů zdravotní ředitelka Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová.
Úspora 2 miliardy
Ministerstvo proto nyní v návrhu úhradové vyhlášky přichystalo změny, které raketový růst omezí. První novinkou je uplatňování cenových slev u jednotlivých diagnostických skupin.
„Poskytovatelé typicky pořizují centrové léky za nižší ceny, než za které je vykazují zdravotní pojišťovně (podle legálního mechanismu v zákoně). Objem těchto cenových rozdílů se odhaduje na zhruba 4 miliardy Kč ročně. V rámci finanční konsolidace systému veřejného zdravotního pojištění bude polovina (tj. 2 miliardy Kč) této částky v roce 2026 systému veřejného zdravotního pojištění uspořena,“ popisuje důvodová zpráva návrhu vyhlášky.
Podle ministerstva je ovšem novinka navržena tak, aby nemocnice neposkytovaly centrové léky pod svými náklady.
O drobném navýšení už nebude třeba jednat
Druhou změnou je zavedení regulované a degresivní úhrady nadprodukce centrových léků. Co to znamená? V minulosti bylo při překročení budgetu na centrové léky nutné jednat s pojišťovnou o navýšení. Nově se při mírném překročení úhrada zvýší automaticky skrze degresivní funkci – jako tomu ostatně je i u akutní lůžkové či ambulantní péče.
Mezi centrové léky přitom od loňska spadají i velmi drahé genové a buněčné terapie, u kterých hrozí velký růst množství podaných přípravků. Proto pokračuje jejich objemové zastropování. Nadále to ale neplatí například pro léky na HIV. Novinkou je úhrada profylaxe u RS virů, která se dosud týkala jen rizikových dětí. Nově bude dostupná během sezony RS virů pro všechny děti.
Růst o necelých 9 %
Úhradu stejně jako doposud stanoví pojišťovny i pro příští rok pro všechny skupiny léků dohromady se zohledněním růstu v jednotlivých skupinách. Díky tomu zůstane možnost přesunout nevyčerpané peníze v jedné skupině do přečerpaného limitu ve skupině druhé.
Při zohlednění všech stávajících trendů, nových léků i dalších novinek odhaduje ministerstvo růst výdajů na centrovou léčbu ve výši 8,6 %. Loni přitom šlo na tyto terapie 36 miliard korun z celkem 504 miliard, které putovaly na péči. Meziročně by tak centrová léčba měla získat 4 miliardy navíc. Doposud ale téměř vždy rostl tento segment více, než úřad počítal. Proto je otázkou, nakolik se rozpočet podaří udržet.
Pokud se to nepovede, může to pro nemocnice znamenat nepříjemnou situaci. Ministerstvo totiž koncipovalo návrh úhradové vyhlášky tak, že pro akutní lůžkovou péči znamená reálný pokles úhrad. I bez většího růstu centrové péče tak příští rok budou muset sáhnout do svých rezerv.