Vláda včera odsouhlasila novelu zákoníku práce, která umožňuje 24hodinové služby v nemocnicích a zároveň ruší nedávno schválené navýšení limitu přesčasové práce. Slibuje si od ní příspěvek k řešení krize vyvolané přesčasy ve zdravotnictví. Sekce mladých lékařů ČLK, která protest vyvolala, ovšem se zněním příliš spokojena není. Novela totiž nerespektuje legislativní definici přesčasu jakožto práce nařízené ve výjimečných, nepředvídatelných a nahodilých situacích, kterou není možné předem v rozvrhu směn plánovat – což ovšem 24 hodinové služby v nemocnicích nesplňují.
„Vláda jednomyslně schválila návrh můj a pana ministra Jurečky, kde navrhujeme, abychom umožnili pobyt lékařů na pracovišti v režimu 24 hodin se standardními přestávkami. Po uplynutí 24 hodin musí následovat den volna. Současně se 24 hodin může skládat ze směny a přesčasu. Druhá část změny se týká přesčasů, kde nad rámec 150 hodin, které jsou ze zákona, navrhujeme maximální délku přesčasů 416 hodin. Jsou tam ještě další drobné změny, jak jsme se domluvili s odbory, mladými lékaři a všemi stakeholdery, kteří se jednání zúčastnili,“ popsal na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Novela by měla být schvalována ve sněmovně ve zkráceném čtení, takže by v prosinci mohla být v Senátu. Pokud vše půjde hladce, měla by úprava platit od začátku příštího roku.
Návrh má pomoci řešit krizi vyvolanou dřívějším navýšením možné přesčasové práce na 832 hodin, což vyvolalo odpor Sekce mladých lékařů ČLK, k nimž se nakonec přidali i další lékaři. Celkem šest tisíc z 13 tisíc lékařů sloužících služby v nemocnicích tak vypovědělo od prosince přesčasovou práci, což se může velmi výrazně podepsat na provozu nemocnic, kdy bude problém zajistit péči mimo běžnou pracovní dobu, tedy v noci a o víkendech.
Nepochopení základních principů zdravotnického provozu
Jak to tak ale vypadá, podobou novely Sekce mladých lékařů ČLK až tak nadšena není. „Jedná se o návrh novely zákona, který jsme dvakrát připomínkovali, následně, aniž bychom dostali informace o tom, jak byly naše připomínky vypořádány, byl návrh zákona v pondělí předložen. Navzdory četným tvrzením ministra Válka nebyly zapracovány připomínky SML ČLK. Žádali jsme u 24hodinového výkonu práce o zvláštní příplatek a zpochybňovali jsme, jestli je možné 24hodinový výkon práce stavět na kombinaci směny a přesčasu. V našich připomínkách jsme opakovaně zdůrazňovali rozpor mezi tím, čím se práce přesčas rozumí ve zdravotnictví, a tím, jak ji chápe český zákonodárce. Návrh zákona, resp. jeho zdůvodnění, i nadále vykazuje známky nepochopení základních principů zdravotnického provozu,“ uvedla Sekce mladých lékařů na Facebooku.
SML ČLK totiž upozorňuje, že ve zdravotnických provozech se práce přesčas v podstatě nevyskytuje, protože v nepřetržitých provozech nemocnic je vždy předem naplánováno, kdo bude zajišťovat zdravotní péči mimo běžnou pracovní dobu. Návrh by tak vzhledem k této definici v podstatě předpokládal, že nepřetržitý provoz není dopředu zajištěn rozepsáním zaměstnanců do směn, ale tím, že po pracovní době zaměstnanců má v podstatě každý den vzniknout výjimečná a nepředvídatelná situace vynucující si přesčas.
Také ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun upozornil, že je „přinejmenším pochybné, zda by zaměstnavatel mohl navrhované ustanovení §83a zákoníku práce využívat k běžnému zajištění nepřetržitého provozu a zda by takový postup zaměstnavatele nebyl v rozporu s §93 zákoníku práce a fakticky neobcházel i ustanovení §83 zákoníku práce o maximální délce směny. Předložený návrh tak nemusí přinést očekávané řešení a mohou nadále přetrvávat spory o práci přesčas a o to, kdy je zaměstnavatel oprávněn zaměstnancům práci přesčas nařizovat, respektive s nimi dohodnout,“ uvedl ve stanovisku Šalomoun.
„Takhle to vypadá, když se zákon šije horkou jehlou. Znovu,“ zkonstatovala Sekce mladých lékařů ČLK.
Válek chce přidat všem, nad balík rozdělený úhradovou vyhláškou ale nepůjde
Jednání ministra Válka s nespokojenými lékaři se navíc v tuto chvíli zasekla na problematice odměňování, kdy lékařská komora požaduje zavedení tabulek jednotně ve všech nemocnicích plus jejich navýšení. Pokud by přitom ministerstvo zdravotnictví chtělo požadavkům ČLK zcela vyhovět, znamenalo by to 60 miliard navíc – což je v době napjatého rozpočtu v podstatě nemyslitelné. Další jednání tak proběhnou příští týden v úterý na zdravotnické tripartitě s tím, že v pondělí ministerstvo zdravotnictví zašle své návrhy.
„Pořád se ale držíme v rámci balíku peněz, který rozdělila úhradová vyhláška, žádné další peníze v systému nejsou. Balík peněz, které nemocnice mají, jsme ale připraveni rozdělit tak, aby každý zdravotník měl navýšený základní plat a došlo tak k navýšení platu nejen mladých lékařů, ale lékařů obecně, zdravotních sester a optimálně z mého pohledu každého zaměstnance ve zdravotnictví. Teď se budeme bavit hlavně o technice provedení navýšení,“ přiblížil Válek.
Ministr přitom předtím ve sněmovně uvedl také to, že na odměny zaměstnanců v nemocnicích je možné dát sedm miliard korun plus případně ještě dvě miliardy, tedy devět miliard korun. O výpovědích přesčasů už Válek jednal s řediteli přímo řízených nemocnic a plánuje také setkání s krajskými zařízeními.
Ministerstvo lékařům nabídlo zvýšení platů od ledna 2024 a garanci minimální výše platu, což se ale protestujícím nelíbí vzhledem k tomu, že by to mělo dopad jen na část lékařů. Válek ovšem odmítl nařídit tabulky všem nemocnicím s tím, že by šlo o zasahování do vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (více zde).