Coby předseda představenstva má pod palcem celou síť nemocnic v Plzeňském kraji – regionu s jednou z nejmenších hustot osídlení v republice. I to udává ráz tamnímu systému nemocniční zdravotní péče. Jak se s tím Zdeněk Švanda vypořádává? Co se v krajských nemocnicích v poslední době podařilo? A jak na ně dolehly prosincové protesty lékařů? Nejen to popisuje v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem.
Do Nemocnic Plzeňského kraje (NPK) patří celkem šest nemocnic. Čím byste řekl, že se liší od ostatních zařízení v republice?
Nemocnice Plzeňského kraje jsou regionálními nemocnicemi, které zajišťují základní ambulantní a lůžkovou péči a operativu v okrajových částech kraje. Jedná se vesměs o malá městečka, regiony s vyšším průměrným věkem obyvatel, částečně v příhraničních oblastech, odkud je relativně dlouhá dojezdová vzdálenost do Plzně, tedy jediného velkého města v celém kraji. Právě lokace nemocnic, anomálie kraje, v němž jsou dva okresy bez nemocnice akutní péče (Tachov a Plzeň-sever), a charakter spádových oblastí (velká rozloha, menší zalidnění) jasně určují směr dalšího rozvoje.
Jaký je váš hlavní strategický plán pro společný rozvoj a spolupráci nemocnic v Plzeňském kraji?
Společným cílem naším, našeho zřizovatele a předpokládáme, že i zdravotních pojišťoven, jakožto objednatele zdravotní péče pro své pojištěnce, je minimálně zachování struktury a dostupnosti péče pro obyvatele našich regionů. Abychom mohli tuto vizi plnit, je a bude zcela zásadním prohlubování spolupráce a spojování některých činností tak, aby byly maximalizovány synergické efekty.
Už nyní funguje v rámci Skupiny NPK takzvané centrum sdílených služeb, které působí ve všech nemocnicích a poskytuje jim jednotné služby a servis. Jedná se například o společný nákup ať už zdravotnického materiálu, energií nebo služeb, dále o oblast personální (HR, benefitní systém), oblast IT (informační systémy, bezpečnost), oblast finančního controllingu, komunikace a marketingu, přípravy projektů pro čerpání dotačních titulů. Pracujeme na užší spolupráci v oblasti vzdělávání lékařů nebo obecně zdravotníků a nezbytná bude i spolupráce přímo v poskytování zdravotní péče.
Jaké ekonomické výzvy vidíte v současnosti při provozování nemocnic v kraji a jaké kroky podnikáte k jejich řešení? Jaká opatření přijímáte pro zajištění efektivity a udržitelnosti provozu nemocnic v rámci ekonomického rozpočtu?
Zásadní položkou a proměnnou v současném hospodaření nemocnic je i vzhledem k událostem na konci loňského roku vývoj mzdových nákladů. A o to víc je toto téma palčivější v menších nemocnicích, jako jsou ty naše, kde osobní náklady činí až 60 procent všech nákladů. V našich nemocnicích se bavíme o růstu osobních nákladů v řádech několika desítek milionů korun. Reagovat na to můžeme optimalizací pracovního fondu každého zaměstnance a zejména zdravotníků a maximálního využití pracovní doby. To se nám dařilo už v uplynulém roce, kdy jsme navýšili produkci oproti roku 2022. Mělo by se to tedy projevit i ve výnosech ze systému zdravotního pojištění. A právě výkonnost a produkci chceme navyšovat i v letošním roce. Jinak připravujeme projekty pro další úspory v oblasti energií a třeba právě i v oblasti společného centrálního nákupu ve snaze zlevnit další položky zdravotnického materiálu nebo i léků. Právě energie, zdravotní materiál a léčiva jsou dalšími významnými položkami rozpočtu nemocnic.
Jaký je váš přístup k investičním projektům a modernizaci nemocnic v Plzeňském kraji, a jaký je plán na financování těchto projektů? Jakými kritérii se řídíte při rozhodování o prioritách investic do zdravotnického vybavení a infrastruktury?
Nedílnou součástí rozvoje NPK je pochopitelně i modernizace nemocnic, ať už stavební nebo přístrojová. V případě modernizace budov spolupracujeme velmi úzce se zřizovatelem nemocnic, Plzeňským krajem, který je vlastníkem nemovitého majetku. Dlouhé roky a prakticky permanentně pracujeme paralelně jak na aktuálně řešených projektech, tak na nejbližších záměrech, ale i na vizích rozvoje jednotlivých nemocničních areálů v dlouhodobém horizontu. Rozhodující pro nás, a jsme rádi že i pro Plzeňský kraj, je vždy přínos plánované investice pro pacienta, ať už ve smyslu většího komfortu nebo zkvalitnění a rozšíření péče. A samozřejmě se snažíme využívat dotační tituly.
Co konkrétního se podařilo v poslední době dokončit?
Z posledních dokončených stavebních investic stojí za zmínku modernizace oddělení lůžek následné péče ve Stodské nemocnici za zhruba 60 milionů korun, v těchto dnech dokončujeme nový pavilon dialýzy a nefrologické péče v Klatovské nemocnici za 50 milionů korun. Nový pavilon za 40 milionů korun jsme začali v lednu budovat také v Nemocnici Horažďovice. Tam bude technické zázemí a zázemí pro personál a fyzioterapie, čímž se uvolní prostory v hlavní budově, aby se mohly modernizovat další pokoje. V lednu jsme otevřeli modernizovaný urgentní příjem v Domažlické nemocnici. To samé se chystáme realizovat také ve Stodě a finalizujeme projektové přípravy celého nového křídla Klatovské nemocnice, kam se má ze starších budov přesunout kompletní laboratorní komplement, transfuzní pracoviště a vzniknou tam nové lůžkové stanice ortopedie s rehabilitací, interny a další a rovněž zázemí pro personál. V tomto případě se bavíme o stovkách milionů korun.
Nemalé peníze jistě jdou i na modernizaci přístrojového vybavení.
Ano, co se týká přístrojového vybavení, tak nemocnice akutní péče (Domažlice, Klatovy, Stod, Rokycany) pořídily v uplynulých dvou letech zdravotnické vybavení, podpůrný software nebo stavební úpravy pro instalaci větších celků v hodnotě přibližně 440 milionů korun, které čerpaly z programu IROP v 98. výzvě REACT-EU. Částečně jsme tím řešili obnovu přístrojů, které už v nemocnicích dříve sloužily, za modernější a například s vyšší výkonností, bezpečnější nebo s rozšířenými funkcemi. Ale zároveň jsme pořizovali i zcela nové vybavení, které nemocnice zatím neměly a umožní jim rozšířit rozsah ambulantní, lůžkové i operativní péče. Pořizovaly například vybavení operačních sálů, laboratoří, pracovišť intenzivní péče, rehabilitace, diagnostické přístroje a jiné.
A jak již bylo uvedeno, přemýšlíme také o modernizaci energetického hospodářství. Rádi bychom se pustili do takzvaných EPC projektů (Energy Performance Contracting), tedy do realizace energeticko-úsporných opatření financovaných až zpětně z dosažených úspor.
Jak plánujete spolupracovat s regionálními zdravotnickými institucemi, lékařskými fakultami a dalšími partnery v oblasti zdravotnictví?
Spolupráce s jinými regionálními zdravotnickými institucemi je dlouhodobá. Co se týká poskytovatelů péče, tak našimi partnery jsou jak malé ordinace, ať už praktiků nebo ambulantních specialistů v našem okolí, kteří k nám posílají pacienty ke specializovaným vyšetřením či léčbě, tak z druhé strany klinická pracoviště, zejména FN Plzeň, které poskytují našim pacientům se závažnými nebo ojedinělými potížemi takzvanou superspecializovanou péči. Protože máme společný cíl, je naše spolupráce v oblasti poskytování péče vesměs velmi dobrá.
Spolupracujete i se vzdělávacími institucemi?
Skupina NPK implementovala před šesti roky do všech svých nemocnicí sofistikovanou personální a náborovou politiku, která zahrnuje i úzkou spolupráci se všemi zdravotnickými školami v kraji od regionálních středních zdravotnických škol po fakulty lékařskou či zdravotnických studií v Plzni. Studentům poskytujeme jak povinné odborné praxe, tak i řadu dobrovolných programů, jako jsou trainee programy, stipendia či placené brigády mimo praxe. Naše pracoviště mají vzdělávací akreditace, díky kterým se pak mohou medici připravit k atestacím, v čemž je plně podporujeme. Právě díky spolupráci se školami, ale i díky náborové politice vůči „hotovým“ zdravotníkům, se nám daří kontinuálně od roku 2018 trvale každý rok navyšovat počet zdravotníků. V případě lékařů o zhruba 20 procent a v případě nelékařských zdravotníků (sestry, terapeuti, porodní asistentky, laboranti, RDG asistenti a další) o necelých 15 procent. Vzhledem ke stále skloňovanému nedostatku zdravotnických profesí na českém trhu práce jsme úspěšní.
Jak velký problém pro vaše nemocnice představovaly prosincové protesty lékařů?
Prosincové protesty lékařů nezpůsobily v našich nemocnicích zásadní omezení péče. Ve čtyřech našich nemocnicích (Horažďovice, Stod, Domažlice a Svatá Anna) se žádný lékař k protestu nepřipojil a ve dvou jen menší část. V Klatovské nemocnici podalo v listopadu výpověď z přesčasů 35 ze 140 a v Rokycanské nemocnici 20 z 55 lékařů. Obě nemocnice se ale na tuto situaci připravovaly praktický celý listopad. Probíhala jednání s lékaři, z nichž bylo zřejmé, že oni sami nechtějí poškodit ani pacienta ani nemocnici a chtějí zachovat pokud možno plný chod nemocnice.
Museli jste omezovat péči?
Díky jednání s lékaři se našla v obou nemocnicích řešení a zavedly se takové úpravy organizace práce, kdy v prosinci buď k omezení péče vůbec nedošlo, nebo došlo jen v malém rozsahu, což se v konečném důsledku dotklo jen jednotek konkrétních pacientů v neakutní plánované péči. Tyto pacienty jsme včas informovali a navrhli jim náhradní řešení, respektive termín ošetření či léčby. Zde bychom chtěli našim lékařům poděkovat za jejich racionální přístup a zodpovědnost, kterou cítí k pacientům. V podstatě si uvědomují, že za současný nedostatek lékařů na trhu práce nejsou zodpovědní ani pacienti, ani nemocnice a nechtějí si je brát jako rukojmí.