Jak bylo nedávno zjištěno v rámci mezinárodní studie, která probíhala pod dohledem Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC), každý rok „chytne“ v nemocnicích v Evropské unii alespoň jednu infekcí spojenou se zdravotní péčí 4,3 milionu pacientů. Nejčastěji jde o infekce dýchacích cest, covid-19 či záněty močového ústrojí. Problém se týká i České republiky, kde se podle studie v nemocnicích nakazilo téměř 7 procent pacientů. Zdravotnický deník proto oslovil tuzemské fakultní nemocnice (bez ohledu na to, zdali se do evropského výzkumu zapojily, nebo ne), aby zjistil, jaký je u nich stav tzv. nemocničních infekcí a jak tento problém řeší.
Primářka Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie v pražské motolské nemocnici Jarmila Rážová upozornila na to, že podle zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona o zdravotních službách má každá nemocnice coby poskytovatel zdravotní péče povinnost sledovat infekce spojené se zdravotní péčí na svém pracovišti. „Podezření na infekční komplikace u pacientů má prostřednictvím informačního systému hlásit každý ošetřující lékař,“ uvedla Rážová.
Dodala, že motolská nemocnice se opakovaně účastní evropských prevalenčních studií, které dokládají, že prevalence infekcí ve FN Motol odpovídá průměru České republiky i Evropské unie, a to i přesto, že toto zařízení je nemocnicí tzv. terciárního typu a ošetřuje více rizikových pacientů než jiné nemocnice akutní i následné lůžkové péče.
Motolská nemocnice má pro prevenci vzniku infekcí tohoto typu a jejich případného šíření dokonce vypracovaný zvláštní dokument zvaný Program prevence infekcí, který pokrývá všechny oblasti ošetřovatelské a léčebné péče, včetně technických problémů, které by mohly ohrozit pacienty. „Plnění Programu kontrolují odborní pracovníci z Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie, kteří také své kolegy na klinických i provozních pracovištích v této oblasti edukují,“ doplňuje Rážová.
Náročná obměna odborníků
Podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové mezi faktory, které obecně napomáhají šíření infekcí v nemocnicích, patří nízký počet odborně vzdělaných osob, které se v nich problematikou prevence a kontroly infekcí zabývají, a rovněž „neoptimální“ počet jednolůžkových pokojů.
To je i případ řady českých nemocnic, včetně FN Motol. „Protože naše nemocnice byla projektována v minulém století, kdy prevence infekcí spojených se zdravotní péčí nebyla tak vážným tématem, jako je v současné době, máme i my jako jeden z hlavních problémů nedostatek jednolůžkových pokojů, kde by mohli být pacienti chráněni před některými infekčními nemocemi, zejména těmi přenášenými vzdušnou cestou,“ uvedla dále primářka Rážová.
Co se týče odborného personálu pro prevenci a kontrolu infekcí, toho v Motole nedostatek nemají. Alespoň zatím, neboť, jak nám primářka sdělila, i tuto skupinu zaměstnanců „ohrožuje“ stárnutí. Obměna takto lékařsky vzdělaných odborníků v oblasti nemocniční hygieny a epidemiologie i dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, jako jsou asistenti a odborní pracovníci v ochraně a podpoře zdraví či epidemiologické sestry vzdělané v problematice prevence a kontroly infekcí, je obzvlášť náročná. Jednak z důvodu nízkého počtů odborníků v těchto specializacích a jednak kvůli legislativě, v níž není nemocniční hygiena a epidemiologie dostatečně definována.
V Olomouci jen dvě procenta
O svá data a zkušenosti se s námi podělila i vedoucí oddělení nemocniční hygieny ve Fakultní nemocnici Olomouc Lada Čiklová. „Za poslední tři roky máme hlášených přibližně 800 pacientů ročně s infekcí spojenou se zdravotní péčí, což je kolem dvou procent z celkového počtu hospitalizovaných pacientů,“ uvedla.
Infekci spojenou se zdravotní péči neboli tzv. HAI (z anglického Healthcare associated infections) v olomoucké fakultce hlásí lékař, který ji diagnostikoval, elektronicky cestou nemocničního informačního systému na Oddělení nemocniční hygieny, která hlášení následně zpracovává. „Hlášení nemusí být vždy úplné, důležité je, že se HAI diagnostikují a léčí antibiotiky cíleně dle konzultací s antibiotickým střediskem nemocnice,“ dodala Čiklová.
Samotná opatření, která v nemocnici provádějí ve snaze infekční nemoci co nejvíce omezit, jsou velmi široká. „Můžeme začít u správné hygieny rukou zdravotníků, dodržování zásad hygienicko-protiepidemického režimu, bariérové ošetřovatelské péče, izolace pacientů s HAI v návaznosti na cestu přenosu infekčního agens, školení zdravotníků v oblasti prevence HAI, působení týmu pro kontrolu infekcí, uplatňování strategie antibiotic stewardship, rekonstrukce stávajících budov za účelem zvýšení hygienických standardů či investice do nových budov a technologií,“ vyjmenovává závěrem vedoucí oddělení nemocniční hygieny v olomoucké fakultní nemocnici.